Léto na Ostaši

Peťa, Galoš, Amélka (Bruno, Zuzka, Mikuláš)

Na podzim 2020 jsme shodou náhod po dlouhé době zavítali na víkend na Broumovsko, konkrétně na Ostaš. A hned jsme věděli, že tady chceme jezdit více. Rok na to jsme se sem podívali na podzim na dva prodloužené víkendy po sobě a zase jsme se utvrdili v tom, že tady fakt chceme strávit více času. A tak se léto 2022 neslo ve znamení českého písku. Vyjížděli jsme pokaždé, když to Tomovi práce dovolila. A jelikož cesta je daleká, jezdili jsme vždy minimálně na 5 dní. Povedlo se nám to asi 6x za sezónu a nakonec jsme tady strávili v součtu pěkný měsíc. Lezli jsme jak s lanem tak na bouldrech. Záleželo na tom, jestli jsme ukecali někoho dalšího, kdo by se k nám přidal. Nejlepší skalní parťáci byli Bruno se Zuzkou a Mikulášem, kteří tady s námi byli hned několikrát. Bruna místní lezení nadchlo stejně jako nás a Zuzku minimálně na dvě návštěvy přilákala její závislost na sbírání borůvek, kterých je tady mraky.

Když za námi nikdo nepřijel, museli jsme bouldrovat, jelikož Amélka se pod skalama ještě sama nepohlídá. Ale stejně jako lezení s lanem nás zdejší bouldering neskutečně bavil. Bouldering na písku je docela intenzivní záležitost. Kůže prolezená za půl dne a svalovka další dva dny. Super. Všichni nadmíru spokojeni!

Lezení s lanem je tady úžasné a to říká někdo, kdo lezení na písku dosud nesnášel. Pro mě znamenalo lezení na písku stát ve vysoleném pískovišti a držet se ještě vysolenější jamky, ze které si akorát tak sypeš písek do očí. Nebo se hlemzat spárou, odřít si všechny klouby na rukou i nohou, včetně zad a třepat se v ní i na druhém konci lana. Ale tady je to jiné. Na Ostaši lezeš perfektní vytrvalostní linky v mírném převisu po chytech nejrůznějších tvarů, po dírkách, kyzech jak v Labáku a podobně. Jištění není tak vražedně daleko od sebe jak jsme zvyklí z Ádru nebo z Teplic. A jako bonus je místní klima, kdy i v nejteplejších letních dnech jsme pod skálou vegetili v mikině.

Lezli jsme v sektoru Okrajové skály a vzali jsme to pěkně popořadě, zleva doprava, cestu za cestou. Galoš to má pěkně všechno nasypané v deníčku, je toho pěkný sloupeček.

V odpočinkových dnech, jsme prozkoumávali Horní i Dolní labyrint a hledali věže a cesty, na které snad dojde řada v další sezoně, na kterou už netrpělivě čekáme. Taky jsme zavítali do Krkonoš na nějakou lehčí turistiku a nebo do Dvora Králové nad Labem do ZOO.

Peťa

Galošovy přelezy

moje přelezy