Diákárna 2018

21. 12. 2018

Letos se nad diákárnou vznášel obláček nejistoty, ale nakonec vše dopadlo a těsně před vánoci jsme se, tradičně v klubovně, sešli. I přes výzvy k nahlášení účasti se tak nestalo, takže rozsah přítomnýc mi byl do poslední chvíle utajen. Měl jsem tak velké dilema ohledně množství pviního moku, který zajistit. Nakonec jsme to riskli a vzali 30 l Ryzáka a 15 l ryze hořké 12. Takže peleton se rozdělil na ty, kteří okusili Radegast a na ty, kteří odešli brzo. Bohužel většina skalních, zůstavších až do konce, si změny pivovaru ani nevšimla.

Jak jsem v pozvánce avizoval, letošních fotek a snímků nebylo mnoho, tak jsme promítání částečně pojali jako sondu do minulosti. Po letech jsme dostáli původnímu názvu akce. Já doma našel ještě funkční promítačku a páteční den strávil přehrabováním svých staraých diáků. Takže jsme se podívali na průřez akcí z období cca 1998 - 2010.

Po tomto průletu jsme přezbrojili z analogu na digitál a promítli letošní rok. Což vlastně obnášely 4 filmy v produkci Česťi a Valchyho, konkrétně Roháče, Jesníky, Norsko a Chamonix. Jak vidět, fotky, ani digitální už nejsou dostatečně cool.

Po letech strávených v Rakousku se k nám vrací Tomáš Obtulovič, který nám pohovořil a obrázky promítl z jeho srdcové skialpové oblasti Silvretta.

A pak se dostala na pořad historie v podání výěru fotek Ladika a Vaška Laštůvky. Tím jsme ukončili oficiální program, který se i přes hubený aktuální rok protáhl až do půl 11. Pak již jen volná zábava, vzpomínky, diskuse, plány, však to známe. Všem děkuji za účast.

A jak to dopadlo? Pivo nezbylo, chlapi byli při chuti, nebo měli nutkavou potřebu podívat se i druhému sudu na dno. Prostě jsme s končili o půl třetí ráno s čistým štítem :-). Kdo jak s tím moc zamával, si prohlédněte dole. A k tomu pár fotek účastníků.