V červnu již tradičně navštěvujeme jesenický Rabštejn, kde občas vidíme lézt i ostřílené oddílové borce. Předpověď nebyla úplně přívětivá, takže jsme vyráželi všichni až v sobotu. Mladí se nerozvážně vydali do skal lézt, ostřílení borci to sledovali z bezpečí základního tábora, alias hospody. My jsme stačili vylézt tři až čtyři cesty a pak se přihnala avizovaná bouře. Ale ta byla. Tolik vody jsme tu dlouho nezažili. Tím pádem bylo o odpolední a večerní program postaráno.
Neděle. Večer byl náročný a podle toho účastníci stávali hůře nebo ještě hůřeji. Loni se z toho Ladik vylhal. Letos jsme mu a jeho titanovým a kobaltovým kyčlím nedali šanci. I Grizzlymu se chtělo zavzpomínat si na ten vertikální pohyb a šel s námi do skal. Metodici by z jejich sedáků data narození devadesátek minulého století radost neměli. Grizzly překvapil, dal na rozdíl od Ladika 2 cesty. Bohužel v lezeckém opojení z dosažených vrcholů nedával při slanění pozor a vyhodil si kotník.
Vše z povzdálí sledoval Jura Pavelek. Svrběly ho prsty neb začal sólovat, tak jsme ho radši přivázali na lano a také si dal komín na Pannu. Ivanovi se vstávalo asi nejhůř a do sedáku se myslím vůbec nedostal.
Roman
webdesign - Roman Kubiena 2017