Sicílie 2022 - San Vito Lo Capo

1.-15.10.2022
Galoš, Peťa, Amélka, Kupkovci z Ostravy (malá Míša, Peťa, Tobin a Mikuláš)
(na týden za námi dojel Ondra se Zuzkou Vítkovi)

Už loni na podzim jsme věděli, že se do San Vita chceme vrátit. S malým dítětem nám to tady přišlo jako ideální lezecká destinace. A tak jsme přesvědčili další rodinku s dětmi - Kupkovce z Ostravy a vyjeli v říjnu na dva týdny za sluncem. Stejně jako loni jsme letěli z Katowic do Trapani. Tady opět půjčujeme auto a přesouváme se do kempu ElBahira. Spíme zase v mobil housu pro 5 osob, který se zdál o něco menší než loni, když se nás tam nasoukalo všech 7. Ale krásné počasí nás zachraňuje a trávíme co nejvíce času s dětmi venku.

Strategie k lezení je zase stejná. Kluci každé ráno vstávají za tmy a vyráží do skal se svítáním, aby toho stihli vylézt co nejvíc než přijdou matky s dětským gangem.

Nutno podotknout, že ač jsme se s Míšou snažily každé ráno co to šlo, nedopřát chlapům dlouhý čas samoty ve skalách, byly jsme pod skalama nejdříve v 9 dopoledne. Zbývaly 2 hodiny stínu a pak už smažba. Vyzkoušeli jsme, že jedna cesta na slunci se ještě dala zvládnout, ale pak už se pekli všichni. Lezci, jističi i děti. A tak to vždy kolem 11 balíme a jelikož nám počasí opravdu dopřávalo letní teploty, chodíme s dětmi k moři nebo k bazénu.

Když se zadaří domluvit s dětmi a tatínky propustku, vyrážíme s Míšou lézt i odpoledne. Jeden menší sektor Far Side, který loni unikl naši pozornosti je otočený trochu jinak než zbytek skal nad kempem a od 13 hod odpoledne už je ve stínu. Není tam sice moc cest, ale na dvě odpoledne je o zábavu postaráno. Ke konci výjezdu, kdy teploty trochu klesnou se dokonce vyhecujeme a lezeme i k večeru na slunci.

Když za námi v půlce výjezdu dorazil Víťa se Zuzkou vyrážíme objevit další neznámý sektor - Custonaci. Bohužel jsme netrefili úplně dobré podmínky a skála je tady z nějakého důvodu zateklá, podvlhlá a když už najdeme pár suchých cest, je uprostřed vosí hnízdo. Dáme tedy každý 2 cesty a slunce už nám stejně zase nakukuje na záda. Ale sektor je to moc pěkný, určitě stojí za návštěvu.

V odpočinkových dnech se jezdíme koupat s tím rozdílem, že střídáme kamínkové pláže u kempu s městskou písečnou pláží v San Vitu, která si po loňsku spravila reputaci. Děti jsou z nekonečného pískoviště nadšené. Auto už méně a doufám, že nás to nenechají v půjčovně při vrácení povysávat.

Trochu nás letos zklamal kemp, ze kterého jsme byli loni tak nadšení. Nevíme proč, ale jako kdyby letos skončili sezónu o něco dříve. To co loni fungovalo je letos zavřené, nebo funguje tak napůl, všechny atrakce pro děti schované, dětské hřiště rozbité a zavřené.

Lezecký výjezd je vždy nejrychleji uplynulá část roku a s dětma ten čas utíká ještě dvakrát rychleji. Jen co se nadějeme, už zase letíme domů a přemýšlíme kam to bude příští rok.

Peťa

moje přelezy

moje přelezy