Oddíl horolezců si dal do programu své činnosi po zdařilém výstupu na Gerlach k 5. výročí založení oddílu v roce 1984 bod, že uskuteční v r. 1985 také výstup na Zadný Gerlach 2630 m vysoký a oslaví tak spontánně osvobození naší vlasti. Program pak rozšířen o oslavy 30 let města Havířova, které bylo založeno 28.1. 1955. Prací i symbolikou nám vlastní byly připraveny výstupové emblémy, výstupová vlajka a pohlednice s razítkem k této příležitosti - města Havířova.

Den výstupu padl na 15.6. 1985. Členové: L. Garčár, M. Petřík, F. Pindor, J. Pavelek, L. Wrzecionko, L. Chwisteka J. Gwuzdioch jako vedoucí. Další skupina čtyř lidí se připravovala ve složení V. Laštůvka, J. Jursa, Procházka a Bílý na chatě Sliezsky dom.

Počasí bylo zlé, bez přerušení pršelo celou noc. Jít na tůru znamenalo okamžitě po návratu z akce jet domů. Avšak nálada mezi náma nás nutila na výstup k vrcholu. Vybaveni cepíny, jídlem a kuráží jsme vyrazili. Pod Věčným deštěm nás čekalo překvapení v podobě promrzlého a prokřehlého Vaška Laštůvky s kamarády. Oni se vraceli, my jsme šli dál. Pořád jsme doufali, že to bude lepší. Místy byla mlha, místy pršelo víc. Pak jsme narazili na sníh po Litvororvým a Lavinovým vrcholem. Začalo mrznout, mnohým chyběly rukavice a výstup se stal ještě horším. Na čele výborně pracoval F. Pindor. Byl jako Yetti, utržený balvan, který se valí směrem nahoru. Snad proto byl odměněn - našel cepín - Stubai. Mlha na chvilku ustoupila a my jsme si vytypovali žlábek - 5 m vpravo a měl pět délek. Když jsme vystoupili do sedélka, bylo to ještě horší. Skály byly olepeny sněhem a ledem. Čekal nás ještě hřeben a my nevěděli, jak je dlouhý a kde přesně jsme. Dohady, rozpaky, názory ... Co teď? Bylo nám divně, moc jsme chtěli pokračovaat, ale opravdu to nešlo. Uvažoval jsem, uvažovali oni, snad jsme se jeden před druhým styděli - v Tatrách, v půli června - a tak být zaskočeni a prohrát. Pocit zodpovědnosti z maléru, pocit strahu a z průserů, z kterých si třeba brát poučení ... Jdeme tedy zpět žlebem, jistíme se. Slíbil jsem klukům vlajky, emblémy a pohlednice. Byla to výborná parta. Já jsem si řekl, že si to ještě zopakuji, a tak se stalo, že za týden - 22.6. jsem šel znovu a to z Batizovské od Biskupské čiapky hřebenem. Na vrcholu se nás sešlo 7 lidí.

V horách máme žít, ne umírat ...

Jindřich Gwuzdioch