Hard - Man
Je o tom, jak děda tak dlouho vybíral až nakonec....., ale to už si přečtěte raději sami.
Zdálo-by se, že deset let po "sametu" současný český človíček, skvěle trénovaný
posttotalitními silami v permanentně nevěřící- ho Tomáše, hned tak na něco nenaletí.
A protože jsme stejně jako jiní muži, takto páni všeho tvorstva na zemi / někteří i
ve vesmíru/ osoby veskrze ješitné, neradi jsme si připouštěli opak předchozí invence,
i když v tomhle bodě byli naši peruánští amigos vždy o krok napřed.
O tom, že ale vyjímka vždy potvrzuje pravidlo, se tentokrát ke škodě
inckých pohrobků nečekaně postaral nejstarší člen naší výpravy, živá
legenda oddílu, nestor Jindra.
Místem dramatu se stává poloprázdné tržiště v provinčním městečku Carhuas,
kde se setkáváme poprvé s tvrdou podnikatelskou realitou.Zástupce tržního
hospodářství ztělesňovala obstarožní trhovkyně, která v nastalé odpolední
siestě rozložila svůj kobereček s peruánskou bižuterií přímo na zemi uprostřed
malebného náměstí Placa de Armas. Okamžitě tak upoutala naši pozornost a
nedbaje dobře míněných rad, zakoupila většina z naší skupinky spoustu
bezcenných tretek svým dětičkám a drahým polovicím doma za první nabídnutou
nehoráznou sumu v podstatě bez smlouvání.Toto v Peru bezesporu společenské
fo-pa se obecně ve všech exotických zemích považuje přinejmenším za důkaz
slabosti, ne-li přímo za pořádnou dávku naivity a hlouposti. Ne tak
ovšem Jindra, po té, co nás nechal s potupou finančně vykrvácet, jako
všemi mastmi mazaný rodilý byznysmen, což nám nesčetněkrát později
znovu prokázal, bleskově odhadl správně situaci a rozhodl se udělit
za všeobecného zájmu a veselí lichvářce řádnou lekci slušného chování.
Jazyková bariéra byla tím nejmenším, co ho mohlo vyvést z míry. Veškerý
rozhovor vedl zásadně ve své rodném jazyce, se kterým vystačil bohatě
celý měsíc, a tak na jeho jadrný ostravský dialekt, prodavačka cítící
novou oběť, zkoušela marně snad všechny světové jazyky, včetně nářečí
domorodého kmene Uros. Nastala velkolepá slovní bitva, vedená převážně
ve španělsko-české verzi. Úměrně s tím, jak stoupal hlas a adrenalin
obchodnice, tak postupně klesala ze strany Jindry hodnota valuty,
za níž byl ochoten cokoliv vůbec směnit. Po té, co cena nabízených
tretek několikrát klesla na úroveň výrobní režie, nešťastná žena už
jen sípala a s divokou gestikulací svolávala na hlavu našeho nebohého
kamaráda všechny peruánské bohy i pohromy a celou naši výpravu poslala
nejspíš ke všem čertům. Mezitím atmosféra na tržišti houstla a připomínala
kohoutí zápasy. Srocující se dav spolu s námi uzavíral sázky o to, kdo s
těch dvou bude mít nakonec navrch. Situace pomalu spěla k inzultaci s
mezinárodní zápletkou a začala zajímat pochopitelně i místní strážce
pořádku. Drama vrcholilo, podnikatelka s pěnou u úst, dávala celým svým
tělem bytostně najevo, že nemíní prodat tak lacino.
Jindra dál hrál mistrně svou roli v komedii uraženého kupujícího,
a když se po osmé vrátil nazpět, měl v očích tak zoufale odevzdaný
výraz trpitele, že nebýt to v Peru, dostal by kdekoliv jinde na světě
už jen za svůj heroický výkon nabízené zboží jistě zadarmo a ještě
by mu děkovali, že má vůbec o něco zájem. Přihlížející domorodci se spolu s
námi nesporně dobře bavili. Po té, co Jindra konečně usoudil, že cena
jím vybraného kousku je již dostatečně nízko, dal kramářce najevo, že už
ho nabízené trety nezajímají a vítězoslavně odkráčel bez zájmu pryč z
náměstí. Majitelku krámku braly mdloby a neschopna v tu chvíli slova,
zlostně si odplivla. Na adresu chudáka Jindry se sneslo v perfektní
angličtině a němčině krom označení parazitem, šest dalších stěží
opakovatelných výrazů zaručeně škaredých a nespisovných. Na náměstí
jsme už ani nepáchli a opoustěje ho raději zvýšenou rychlostí, zaregistrovali
jsme její poslední památný výrok na adresu Jindry, kdy zahulákala na celé náměstí:
" Hard Man - very, very Hard Man "
Petr K.