Hard - Man

Je o tom, jak děda tak dlouho vybíral až nakonec....., ale to už si přečtěte raději sami.

Zdálo-by se, že deset let po "sametu" současný český človíček, skvěle trénovaný posttotalitními silami v permanentně nevěřící- ho Tomáše, hned tak na něco nenaletí. A protože jsme stejně jako jiní muži, takto páni všeho tvorstva na zemi / někteří i ve vesmíru/ osoby veskrze ješitné, neradi jsme si připouštěli opak předchozí invence, i když v tomhle bodě byli naši peruánští amigos vždy o krok napřed.

O tom, že ale vyjímka vždy potvrzuje pravidlo, se tentokrát ke škodě inckých pohrobků nečekaně postaral nejstarší člen naší výpravy, živá legenda oddílu, nestor Jindra.

Místem dramatu se stává poloprázdné tržiště v provinčním městečku Carhuas, kde se setkáváme poprvé s tvrdou podnikatelskou realitou.Zástupce tržního hospodářství ztělesňovala obstarožní trhovkyně, která v nastalé odpolední siestě rozložila svůj kobereček s peruánskou bižuterií přímo na zemi uprostřed malebného náměstí Placa de Armas. Okamžitě tak upoutala naši pozornost a nedbaje dobře míněných rad, zakoupila většina z naší skupinky spoustu bezcenných tretek svým dětičkám a drahým polovicím doma za první nabídnutou nehoráznou sumu v podstatě bez smlouvání.Toto v Peru bezesporu společenské fo-pa se obecně ve všech exotických zemích považuje přinejmenším za důkaz slabosti, ne-li přímo za pořádnou dávku naivity a hlouposti. Ne tak ovšem Jindra, po té, co nás nechal s potupou finančně vykrvácet, jako všemi mastmi mazaný rodilý byznysmen, což nám nesčetněkrát později znovu prokázal, bleskově odhadl správně situaci a rozhodl se udělit za všeobecného zájmu a veselí lichvářce řádnou lekci slušného chování.

Jazyková bariéra byla tím nejmenším, co ho mohlo vyvést z míry. Veškerý rozhovor vedl zásadně ve své rodném jazyce, se kterým vystačil bohatě celý měsíc, a tak na jeho jadrný ostravský dialekt, prodavačka cítící novou oběť, zkoušela marně snad všechny světové jazyky, včetně nářečí domorodého kmene Uros. Nastala velkolepá slovní bitva, vedená převážně ve španělsko-české verzi. Úměrně s tím, jak stoupal hlas a adrenalin obchodnice, tak postupně klesala ze strany Jindry hodnota valuty, za níž byl ochoten cokoliv vůbec směnit. Po té, co cena nabízených tretek několikrát klesla na úroveň výrobní režie, nešťastná žena už jen sípala a s divokou gestikulací svolávala na hlavu našeho nebohého kamaráda všechny peruánské bohy i pohromy a celou naši výpravu poslala nejspíš ke všem čertům. Mezitím atmosféra na tržišti houstla a připomínala kohoutí zápasy. Srocující se dav spolu s námi uzavíral sázky o to, kdo s těch dvou bude mít nakonec navrch. Situace pomalu spěla k inzultaci s mezinárodní zápletkou a začala zajímat pochopitelně i místní strážce pořádku. Drama vrcholilo, podnikatelka s pěnou u úst, dávala celým svým tělem bytostně najevo, že nemíní prodat tak lacino.

Jindra dál hrál mistrně svou roli v komedii uraženého kupujícího, a když se po osmé vrátil nazpět, měl v očích tak zoufale odevzdaný výraz trpitele, že nebýt to v Peru, dostal by kdekoliv jinde na světě už jen za svůj heroický výkon nabízené zboží jistě zadarmo a ještě by mu děkovali, že má vůbec o něco zájem. Přihlížející domorodci se spolu s námi nesporně dobře bavili. Po té, co Jindra konečně usoudil, že cena jím vybraného kousku je již dostatečně nízko, dal kramářce najevo, že už ho nabízené trety nezajímají a vítězoslavně odkráčel bez zájmu pryč z náměstí. Majitelku krámku braly mdloby a neschopna v tu chvíli slova, zlostně si odplivla. Na adresu chudáka Jindry se sneslo v perfektní angličtině a němčině krom označení parazitem, šest dalších stěží opakovatelných výrazů zaručeně škaredých a nespisovných. Na náměstí jsme už ani nepáchli a opoustěje ho raději zvýšenou rychlostí, zaregistrovali jsme její poslední památný výrok na adresu Jindry, kdy zahulákala na celé náměstí: " Hard Man - very, very Hard Man "

Petr K.