Paklenica

Oblast Paklenice-Stari Grad součást vápencového pohoří Velebit v Chorvatsku jsme navštívili s Lálou v době od 21 - 27. 7. 2000. Jde o lezení ve velmi pevném a ostrém vápenci na vesměs velmi dobře borháky, místy i nýty odjištěných cestách.

Vstup do ústí kaňonu se nachází pár minut jízdy autem od kempu na pobřeží Velebitské zátoky. Orientačně je to asi 15 km na SZ od Maslenického mostu. Za 40 Kun /cca 200 Kč/ obdržíte 5-ti denní permanentku pokud nemáte přímo tu drzost ustlat si na večer přímo v kaňonu / zde zcela běžná praxe / .Pakliže si v 5 ráno / vzhledem k panujícímu vedru se vřele doporučuje / přivstanete je tato varianta vstupu u vchodu kolem kasy taky zadara.

Po tréninkovém dni na sportovních cestách 5c - 6a+ jsme s denním odpočinkem dali v oblasti masívu Anica Kuk na Stup lahůdkovou klasiku cestu na Pero 6+ / 5 a konečně 25. července jsme ráno stáli pod nástupem cesty na Klín v centrální části 350 m vysoké stěny Anica Kuk. 13 délek v cestě klasifikace 8- /7, 5 ( 6 - A1 ) slibovalo nevšední zážitek, což se pro nejbližších 6 hodin ve stěně plně potvrdilo. Pominu-li svůj nedobrovolný let hned v prvním jedovatém 7-mičkovém traverzu, zanechalo ve mně lezení od jednoho borháku k druhému v klíčovém převisu / 8- / v půlce cesty mocný dojem. Hodinový, vyčerpávající sestup v úmorném vedru hřebenem nazpět pod nástup cesty by v případě pádu na jako břitva ostré voštiny znamenal úraz jako po útoku žraloka. Lezení v tomto masívu patří již k Big-Wall a spíš k těm hodnotnějším ve zdejší nabídce. Že byl Lála zde ve své živlu není třeba zvlášť zdůrazňovat.

Závěrečné osvěžení v ledových tůňkách řeky na dně kaňonu patří k třešničce na dortu.

V každém případě i pro ty co teprve sbírají zkušenosti se tu najde dost cest, na kterých stojí určitě za to vyzkoušet si svůj morál i techniku.

Petr K.

Internetového Průvodce po Paklenici naleznete zde