Různoběžné setkání dvou stěn se nazývá hrana, a je opak koutu.
Stěny jsou protínány rampami, lávkami (často lze po nich ještě bez větších obtížích chodit), užší jsou v pořadí: police, římsy , lišty.
Na horách a dolinách můžeme vidět jejich členitost do jednotlivých pater (mezi nimi je strmé stoupání). Zlom mezi výšvihem a úrovní patra se nazývá práh.
Samostatné patro přerušující celistvost svahu, stěny se nazývá terasa.
Odstávající balvany které jsou součástí skály se nazývají odštěpy, štípy. (Bývají volné - hovorově: lokry, nebo jsou pevnou součástí skály, jsou rostlé.)

V údolích nacházíme: Jezera, totéž v názvu: Plesa - v Tatrách (v polských Tatrách: Stawy, ale také Mořské Oko). (Dle místního názvosloví) Tyto většinou vznikly působením ledovce ( nejen ve Vysokých Tatrách).

Ledovec při postupu svojí silou prohloubil údolí, vytvořil "kotel". Při ústupu balvany a kamení, které původně hrnul před sebou zanechal ve formě hráze to je morény a tyto tvoří prahy v dolinách, za kterými je často pleso - jako pozůstatek ledovce.

Ohnisko - je útvar umožňující nouzový úkryt, bivakování.Většinou se jedná o velký balvan ve zlomisku, který svými převislými částmi vytváří nízký strop úkrytu, strany jsou obvykle tvořeny naskládanými kameny mimo úzkého vchodu.

Mužik - malým počtem kamenů vytvořená pyramida. Mužici jsou stavěni podél pěšinek v turisticky nepřístupných terénech Značení má pomoci při snížené viditelnosti. Pozor na toto značení, jsou často postaveni v nelogických místech, kde je stavěl někdo, kdo již tu bloudil.

Jistící stanoviště - (hovorově štand) je již vybudován a používán, nebo si vybuduje lezec, může být i v kolmé stěně. Je výhodné využívat přírodních útvarů skály pro pokud možné pohodlnější jištění a případnou výměnu lezců a jejich činností. - místo vhodné pro vybudování jištění spolulezce(ů). Nemusí to být vždy pohodlná plošinka a stabilně vybavená jistícími prostředky (pískařský kruh, skoby, nýty, borháky).

2. Názvosloví pískařské a z dalších oblastí..

Na pískovci se dále můžeme setkat se tvary které povětšinou vytvořily povětrnostní vlivy, které mají názvy:
Voštiny, krajky - tvary které lze přirovnat ke krajce , jsou velice křehké.
Poklice - je vrstva pískovce, která vytváří tento tvar na věži (na její horní části).Zrna písku horniny jsou spojena pevnějším pojidlem než ostatní spodní vrstvy, které povětrnostní vlivy již částečně odstranily (výskyt v oblasti Kokořínského dolu).
Věž - volně stojící útvar mající minimálně 5m a obtížnost výstupu 1.
Okrajová skála - vrcholové ukončení skály je také dostupné bez lezení, je součástí běžného terénu.
Předskalí - skály pod věží nebo kolem věže, dostupné nejen chodecky, ale i často lezecky a obtížně.
Roh skály - nemá lezecký význam, ale význam obdobný jako roh domu.
Kout - je utvořený dvěmi různoběžnými stěnami.
Hrana - opak koutu.
Plotna - tabulovitá ploch stěny, vždy hladká.
Lávka - horizontální útvar umožňující i sednutí
Římsa - totéž, ale široké cca 5 až 20 cm.
Lišta - obdobné jako předchozí, ale do šíře cca 5 cm.
Plošina - plocha umožňující relativně bezpečný a pohodlný postoj i více lezců - je výhodná i pro jistící stanoviště.
Balkon - plocha v úbočí věže umožňující poměrně pohodlný, bezpečný postoj několika lezců.
Kazatelna - je balkon vystupující ze stěny.
Spára - je puklina umožňující lezecký postup vsunutím i ramene.
Spárka - je to trhlina do které můžeme vsunout pouze prsty, ale až dlaň.
Komín - je vertikální trhlina nebo rozestoupení skal různé šíře, minimálně však můžeme vsunout tělo.
Soutěska - značí širší rozestoupení skal, již komínovitě nelezitelné.
Okno - dovoluje průlez věží na rozdíl od díry která toto nedovoluje.
Hodiny, Hodinky - sloupek podobný přesýpacím hodinám, nejčastěji spojující horní a dolní plochu vhloubení.
Sokolík - lezecká technika využívající spáry, hrany a pod. Ale také přeneseně se někdy používá jako název části spáry, útvaru které lze pomocí této techniky překonat. Jedná se o ručkování, za současného spírání nohami proti tahu rukou.
Traverz - postup lezce bočním, často téměř vodorovným směrem. Též se často název přenesl na skalní útvary.
Stavění - prodloužení výšky lezce přes nelezitelnou část pomocí další osoby (osob) - Technika užívaná na některých starých klasických cestách.
Stup - výstupek na skále vhodný pro stoupnutí.
Chyt - výstupek na skále vhodný pro chycení.

V mnoha případech lze jeden a týž útvar použít jako chyt i stup - ale toto nebývá pravidlem.

3. Názvy používané v krasu, vzhledem k hornině vápenec a krasovým útvarům..

Horolezci v krasových oblastech často lezou v podzemí s jeskyňáři a tito využívají přizpůsobené horolezecké techniky. Tato technika se nazývá speleoalpinismus slouží při zdolávání komínů a propastí atd. nejen v podzemí, ale také na povrchu, v portálech jeskyň.

(Zde jsou uvedeny i názvy se kterými se setkáváme při pohybu v krasových oblastech.. V krasových dutinách stěn se také vyskytují zde popsané názvy).

V krasu lezeme po zkrasovělém vápenci který je "opracován" na povrchu i v puklinách povětrnostními vlivy, vodou. Vápenec vystupuje na povrch v názvu škrapy (škrapové pole) - nejčastěji se vyskytuje jako samostatný balvan - škrapa, ale také v celistvosti s původní skalou. (Dle časového vzniku, podle období se dělí na :Jurský - Palava, devonský - Mor. Kras atd.)

Zkrasovění dále způsobuje tvorbu jeskyní (sluje je místní název v pseudokrasu - na pískovcích), dále zkrasovění vytvořilo okna (z jeskyně) , mosty (propadením stropu, zničením jeskyně - jejíž je pozůstatkem), hřebenáče, závrty a další.

Pilíř který zůstal samostatně po propadení stropu jeskyně se nazývá hřebenáč.
Skalka vystupující ze hřebene se nazývá bradlo (používá se ponejvíce na Slovensku).
Propadání - je místo kde tekoucí voda (potok apod.) mizí v podzemí. (v závrtu, v propasti, ve skalách)
Vývěr - tok pozemní vody se dostává na povrch.
Závrt vznikl přírodní událostí(částečným propadením terénu, činností prosakující vody do podzemí. Prosakující a tekoucí voda rozšiřuje pukliny, zlomy ve skále a vytváří v podzemí propasti (při pohledu shora dolů), komíny (při pohledu zespoda nahoru, pokud nejde o extrémní rozměry). Závrt na povrchu bývá uzavřený (nálevková prohlubeň na povrchu kterou od podzemních dutin odděluje hlinitá zátka), nebo otevřený. Otevřeným závrtem protéká voda (potok) do podzemí - případně jeskyňáři otevřeli při svém bádání..
Propast vznikla propadením stropu jeskyně (do které ústily závrty - př.: Macocha) na krasové plošině. Také propastí nazýváme závrt který je velkého rozměru který je otevřený na povrch. Propasti najdeme také v podzemí, v jeskyních. Zde všude vznikly za účinků protékajících vod.
Na skalách najdeme hodinky (převzato z pískovcového názvosloví - zde nedosahují tvaru přesýpacích hodin - na vápenci nemají tak dokonalý tvar), jsou od svislé polohy až po vodorovnou polohu.
Krápník, krápníkové náteky (sintry) - vznikly rozpouštěním a znovu usazením vápencových sloučenin, často se odlupují, lámou, jsou křehké, jejich využití pro jištění případně nýtování je velice problematické.
Stalagmit - krápníkový útvar - který roste (rostl) ze stropu dolů. (krápníky ve tvaru brčka, mrkve atd.).
Stalaktit - krápníkový útvar - který roste (rostl) z podlahy (jeskyně, dutiny) nahoru.
Stalagnát - vznikl spojením obou předchozích tvarů - sloupek spojující podlahu strop.