S KÝM , KAM A JAK

Hotejl 1/1988

Měl jsem v oddíle udělat přednášku o taktice v horolezectví. Nejpohodlnější je vzít "Procházku" přidat trochu z "Baja pro cvičitele" , co jsem ale zamítl. Takže jsem vypotil pár myšlenek, u kterých stojí v pozadí horolezecké neúspěchy vlastní i mích kamarádu.

Jelikož chci mluvit o taktice, musím si odpovědět, co to je. Beru to tak, že to je vše, mimo vlastního lezeckého výkonu, počínaje domluvou, s kým polezu a konče tím, abych věděl, jak se dostanu z vrcholu dolů tak, abych byl ráno v práci. Z toho plyne, že jedu-li na skalky za humna, ztrácí taktika význam, pojedu-li do vysokých hor, má význam z cela rozhodující. Budu tedy mluvit o akcích ve Vysokých Tatrách, které jsou pro naše horolezce nejpřístupnější.

1. Výběr spolulezce
Z pravidla s tím nic nenaděláme. I dlouho letí parťáci si mohou jít pořádně na nervy. Důležité je, snažit se neustále o udržení dobré pohody a dojde-li ke konfliktu, okamžitě opětovat mírový signál druhé strany. Při vlastním respektování této zásady mohou i dva lezci, kteří si nejsou navzájem sympatičtí, prožít pěkný víkend.

2. Lezecký materiál
Co budu potřebovat, záleží hlavně na zkušenostech. Ale opět zásady: domluvit se se spolulezcem, neváhat se za ním vypravit, za telefonovat. Tuto dohodu respektovat. Když oba něco přihodit, protože si nejsou jistí kdo to má vzít (anebo jen pro jistotu), hned je z toho zbytečné kilo i více. Určitě bylo více cest nevylezeno pro přebytečný lezecký i nelezecký materiál než pro jeho nedostatek.

3. Ostatní materiál
Je třeba dodržovat zásady úspory váhy a předcházet nepříjemnostem jako vylitý benzín, cukr všude a podobně. Neberu si dýku ,ale malý kapesní nůž, potraviny přesypu do dvojitých igelitotových sáčků, sklo vyloučím zásadně, peníze nemám v portmonce včetně všech dokladů, klíče od schránky a sklepa nechám doma. "Kroutil" je lepší než "Puškáš" nebo " Výběr AP", ještě lepší je pár ofocených stránek, rovněž neškodí mít sebou i předpokládané odjezdy vlaků.

4. Balení batohů
Každý má svůj způsob, ale zabaleno bych měl mít tak, abych co nejméně musel překopávat batoh. Balení tedy určuje předpokládaný program. Např.:Jedu-li v pátek odpoledne do Tater, čeká mne vlak (auto) - noční pochod - bivak - pochod - lezení. Z toho plyne , že nahoře budou věci do vlaku, pak větrovka, návleky, čelovka, dál spacák, vařič, jídlo a dole lezecký materiál.

5. Doba odjezdu
Ožehavá záležitost. Domluvíme-li se na vlak, není co řešit. Lidé dobu odjezdu-na rozdíl od ČSD - nerespektují. Jedeme-li autem, měli by se všichni zařídit tak, abychom v domluvenou dobu byli připraveni. Výmluvy na shánění jümara v pátek odpoledne a jiné obdobné záležitosti neomluvitelné. Ona ta půl hodina, kterou prohýříme, může chybět nakonec při sestupu z vrcholu. Navíc jde o slušnost a ohleduplnost vůči druhým.

6. Nástup na túru
Každá půl hodina, o kterou si přispíme, se nám odměnit neplánovaným bivakem, navíc časová tíseň nám jistě nepřidá na pohodě. Je kruté vylézat ze spacáku po čtyřech hodinách spánků do mrazu, čeká-li nás tříhodinový nástup. Je to však zejména v zimě nutnost, jinak taky můžeme vyměnit hodinu spaní za deset hodin krutého bdění.

7. Navázání na lano,připnutí maček
Moje zkušenost je,že u vyrovnaných dvojek vydělala ta, která uvedené věci udělala dříve.V strmém terénu je vždy horší manipulace s věcmi, je nutno vykopat plošinu. Plošinky nad námi vypadají často optimističtěji než nakonec ukáží.

8. Vlastní lezení
Spolulezci nebývají stejně kvalitní. Máme-li schéma cesty, je vhodné střídat tak, aby na lepšího vyšla těžší místa. Při vlastním lezení, při budování a rušení štandů mít na paměti vždy minimalizaci ztrátových časů. Nikdy však na úkor bezpečnosti!!!

Několik maličkostí:
- málo smyček - z toho plynoucí problém s lanem
- karabinou zachytit lano a obojí cvaknout do skoby
- vzájemné, až dojemné pomáhání si na štandu při předávání batohu a materiálu, které urychluje lezení a zvyšuje psychickou pohodu.

Značné urychlení při budování a rušení štandů přináší způsob, kdy prvolezec při prvním zajištění na štandu dá ihned vědět druholezci, že může rušit svůj štand. Čeká-li druholezec s rušením štandu až na povel "Jistím", je to ztráta času. Předpokládám v horách na štandu více než jedno jištění. Poslední nechávám to, které se nejrychleji zruší (např. smyčka) po povelu "Pojď, jistím".

9. Sestup
V zásadě hlavně nepodceňovat! Mnohdy je vzhledem k celkové únavě z výstupu zejména psychicky náročný. Pohybujeme se v exponovaném terénu zpravidla bez jištění. Jestliže jsem v předchozích osmi bodech neustále propagoval urychlení výstupu, v sestupu bychom měli ušetřený čas investovat do bezpečnosti, rozvahy v orientaci, klidu a snad i vychutnání z případného úspěchu. Samozřejmě je třeba mít co nejvíce informací o sestupu. Věřte, že není výjimkou proklepaná noc jako odměna za úplné opomenutí informací o sestupu.

10. Závěr
Uvedená doporučení a zásady bychom měli respektovat sami a nejen je vyžadovat po druhých. To by bylo v rozporu se zásadou udržování dobré pohody!
Veškeré zásady, o kterých jsem psal, mají jeden společný motiv - minimalizovat čas mimo vlastní lezení (lehký batoh, včasný odjezd, způsob rušení štandu atd.) samozřejmě nikdy ne na úkor bezpečnosti.
Na závěr ještě jednu myšlenku ohledně přístupu k horolezectví a možná i věcem obecným. Řeknu to takto: někdo jede do Tater či do hor, aby vylezl konkrétní cestu, jiný jede do hor a možná něco vyleze. z rozdílnosti tohoto přístupu vyplývá pečlivost ve vlastní přípravě a ta je rozhodující zejména při vícedenním lezení v horách. Ne tedy vylézt něco za každou cenu, ale udělat vše proto, abych cestu vylezl.