Grossglockner 2000

Tento 3798 metrů vysoký krasavec letos oslavil dvousté výročí, kdy poprvé na něho stoupla bota prvého horolezce.

Toto výročí bylo inspirací naší skupiny ve složení A.Mikulič, P.Pospíšek, V.Pospíšková, M.Novák a spol., která se rozhodla 21. září 2000 vyrazit směrem na Hohe Tauern.

Po příjezdu na záchytné parkoviště s ohledem na počasí začíná výstup lahvinkou dobrého truňku a tak čekáme co bude dál. Venku se totiž žení všichni čerti. Auto je zavalováno přívaly krup a mocné poryvy větru dokáží lomcovat i naším autem. Po hodině přechází krupobití v déšť a my můžeme konečně vyrazit.

Za tmy docházíme k chatě Studlhutte ve výšce 2801 m.n.m. Ráno je bílé, neprší, ale všude se válí chuchvalce mlhy. Vyrážíme směrem k Johann-Hutte. Po chvilce kufrování se dostáváme na vyšlapanou stezku a začínáme stoupat po sněhovém poli. V noci tady napadla spousta sněhu. Docházíme skupinku navázanou na laně vedenou horským vůdcem. Na skalním hřebínku skupinu předcházíme a po půl hodině se ocitáme ve výšce 3454 m na chatě Johann-Hutte. Odkládáme přebytečné věci a vyrážíme k vrcholu.Jdeme klasickou výstupovou trasou, vzhledem k tomu, že máme ve skupině kamaráda-nehorolezce.

Z důvodu velké frekvence na hřebeni trval samotný výstup čtyři hodiny. Odměnou nám ale je ukázkové inverzní počasí, které umožňuje nádherné výhledy na okolní vrcholy. Sestupujeme po chvilce dolů všichni v pořádku a spokojeni.

Ahoj kamaráde, zase někdy v zimě třeba v kuloáru Pallavicini-Rine.

Hore zdar Tonda