Sportovní lezení kolem Cortiny

Do Dolomit jsme o prázdninách zavítali za účelem pěkně si zalézt na skalkách. V orientaci po zdejších lokalitách nám napomohl průvodce zakoupený v Cortině(26000lir)."Arrampicata sportiva a Cortina ď Ampezzo", od autora Roberta Casanovy.

Mezi nejvyhledávanější a nejznámější oblasti bezesporu patří Cinque torri (5 věží).Tyto skály jsou osamocené a dominují celému údolí.Lezení se zde odehrává na samotných věžích, které měří až 140 metrů. V této oblasti je nepřeberné množství cest všech obtížností.

Při lezení jsme si mohli vychutnat nádhernou expozici a výhledy na okolní velikány jako jsou Tofana di rozes, Tofana di mezzo, Averau, Lagazuoi.

Protože jsme tuto oblast znali již z předešlých let, zaměřili jsme se zejména na okolní skalní sektory. Například Sass Dlacia, která se nachází za průsmykem Passo di Valparola. Tomuto sektoru vévodí hlavní stěna vysoká 110 metrů, kterou vedou až pětidélkové vynýtované cesty.Poblíž této stěny se nacházejí další čtyři sklaní bloky s max. výškou 30 metrů.I zde jsme našli dobře odjištěné cesty.

Hlavní předností této oblasti je pikniková louka s lavičkami a tekoucí vodou, která se nachází na úpatí skal.

Po cestě zpět směrem na Passo Falzarego jsme zahlédli lezce v dolní části stěny Sasso di Stria. Po bližší rekogniskaci terénu jsme také uskutečnili několik výstupů. Většina cest vedla přes nakloněné plotny po pozitivních chytech a jejich klasifikace se pohybovala kolem stupně 5+.

Neméně zajímavou oblastí našeho putování se stala skalní stěna Crépe de Oucéra bassi, pod kterou se v současné době rekonstruovala jistící stanoviště. Jednotlivé cesty se tak prodloužily o několik metrů, a tudíž bylo nutné uměle upravit chyty a stupy na nástupech. Sice tím došlo k narušení charakteru skály, ale zároveň to přispělo k vyváženosti jednotlivých cest. (Max. výška stěny dosahovala 30 metrů.)

Výše položenou oblastí Crépe de Oucéra alti jsme navštívili také, ale z důvodů vysokého stupně obtížnosti nebyl důvod ani vybalit materiál.

Naše putování jsme zakončili v oblasti Campo Volpéra, kterou jsme pouze procházeli, protože nám počasí pro lezení nepřálo.Na místě jsme však zjistili, že lezení se odehrává převážně v převisech, a tudíž ani déšť nemohl ohrozit naše požitky z možných výkonů.

Všechny zmíněné oblasti můžeme vřele doporučit nejen pro sportovní lezení, ale také jako odpočinek po náročných výstupech velkých stěn. Nebo také jako zpestření po via feratách.

Přejeme vám všem, kteří se pro tyto oblasti rozhodnete, spoustu pěkných výstupů.

Monika a Česťa