25.7. neděle
Vyrazil jsem těšínským expresem z Havířova směrem na Ostravu. V Porubě
jsem se podle domluvy sešel v rychlíku na Prahu s Bobem Mrózkem. Do
Prahy jsme dorazili v 17.30 hod. Jedna zastávka metrem, 300 m pěšky a
byli jsme na autobusáku ve Florenci. Kolem sedmé večer se objevil Šeňa
a celkem bez komplikací jsme ve 20.30 hod. vystartovali v nádherně
proskleném Neoplanu do Frankfurtu. Na místě jsme byli kolem šesté
hodiny ranní následujícího dne.
26.7. pondělí
Obrovské letiště, něco takového jsem dosud neviděl. Je to větší než
Mošnov, Šeremeťevo, Domodědovo a Džirgital dohromady. V 8 hodin
přijeli hoši z auta - Zd. Michalec, Pavel Trefil, Štefan Daňko a
obětavý pan Ryba, který sem kluky přivezl. Ve Frankfurtu kupujeme
vařič MSR za 169 DM, neboť počítáme se ztrátou plynu. Od 12.00
odbavování. Okamžitě je odhalen plyn a frčí do sběrné kabely pana Ryby.
Potom šachy se sumočkami, ale vyplatilo se. Nadváhu jsme neplatili ani
za bágly těžší než 20 kg, vážení proběhlo orientačně. K našemu překvapení
se letí přes Bombay. Celkem 7 a půl hod., 3 hod. pauza a další 2 hod.
do New Delhi. Dvě jídla plus jedno, velmi dobré.
27.7. úterý
Přílet do Delhi v 7 hod. ráno místního času, což je o 3 a půl hod. více
proti SEČ. V hale klimatizace. Okamžitě podloudníci s autobusama. Jedeme
Tata-busem všichni za neuvěřitelných 17 Rs do Tourist campu. První
setkání s místním klimatem = katastrofa, teplota asi 30 st. C, vlhkost
100 %, okamžitě teče po rukách pot. V Tourist Campu je De Luxe Room za
130 Rs na den s ventilátorem, některé s televizí, pro dva lidi. Sprchy
jsou, vodu nelze pít - přesněji nedoporučeje se. V campu je restaurace,
kde lze slušně jíst. Cola - 6 Rs, minerálka 0,7 - 14 Rs, Vegetable frites
rice za 16 Rs, džbánek čaje - 6 Rs, kuře na kari - 26 Rs. První noc
nevalná. Spolu s časovým posunem je toho už dost.
28.7. středa
Život v campu - umýt si zuby v minerálce, sprcha, na jídlo do restaurace.
Nákupy ve městě. Jízda Harleyem za 2 Rs, do večera bez jídla. Vše, co se
kupuje, se musí usmlouvat a hlavně zjistit cenovou hladinu ve více kšeftech.
Jedničkou je Bob, znalý poměrů, s patřičnou dávkou drzosti a velmi dobrou
angličtinou. Jako němčinář si připadám bez jazyka méněcenný. Koupili
jsme 25 l kerosinu za 125 Rs, což se později ukázalo jako málo a navíc
jako technická chyba.
29.7. čtvrtek
Průběh stejný jako ve středu. Začínáme se trochu orientovat v okolí -
Palika bazar, Jam Path - tam kupujeme expediční proviant, Connaught
place - konečná harleyů. Důležité zjištění, z potravin se dá koupit vše,
cenová hladina jako u nás. Černý kurs 1 USD = 32 Rs. Vyměnit se dá téměř
všude. Je domluvena doprava, meďour pro 10 lidí ve slušném stavu.
Odjezd z campu dnes v 18.30.
30.7. pátek
Jedeme v kuse do 1 hodiny ranní k závoře s vojenskou hlídkou a je dojeto.
V noci se nesmí jezdit. První slejvák, všichni v autě, jen Štefan mokne
venku ve žďáráku. Celý den v autě, do Rišikeše 270 km, do Uttarkaši 150
km, do Gangotri dalších 100 km - tam dorážíme ve 20.30 hod. večer.
Ubytováváme se ve slušném hotýlku za 30 Rs/osoba. Konečně dobré spaní.
Večeře v čajchárně - čaj, čapátí, dálbát - a najíždíme na místní stravu.
Gangotri +- 3100 m.n.m.
31.7. sobota
Po dobré noci na snídani čapátí a následuje přebalování. Rozjíždíme
poprvé MSR - smíšené pocity, teprve po půl hodině jede perfektně.
Představa je, že v poledne vyrazíme. Není nosičů. Chodíme po Gangotri,
fotíme okolí, svaté muže. Obědváme ve 4 hod. odpoledne v hotýlku, kde
bydlíme. Jíme výborně, dalbát s lilkovou omáčkou. Vše v nerezu! Je to
plamenomet, ale stolice je zatím normální. Čaj 2 Rs, ostatní 18 Rs =
paráda. Po obědě siesta.
Bydlíme nad osmimetrovou peřejí Bhagirathi River, ohlušující rachot vody,
vodní tříšť dobrých 30 m nad peřejí, padá až na zápraží. Vařím ešusy
čaje, MSR konečně jede podle představ, ale už teď vím, že to není vařič
do stěny a to mě ... Večeříme místní klasiku.
1.8. neděle
A je tu srpen. Krásné ráno. Pod verandou nad peřejí Bhagirathi je plató,
které je ráno holé, pokryté jemným pískem. Místní stavbaři si musí
nakopat ráno, neboť odpoledne mizí pod vodou.
Nosiči smlouvají. Původně dohodnutých 250 Rs na Nanda Ban se šplhá
nahoru. Hrají na čas. Opět vařím čaj pro všechny. Snídaně jako vždy -
dál, brambůrky, čapátí - moje míra je 4 placky. Zatím nám to jede.
Využíváme čas ke koupeli, kdo ví, kdy bude další šance.
Vyrazili jsme v 11.30. Po 20 min. chůze nosiči - 15 chlíváků, tento
výraz jsme všeobecně přejali od Boba - zastavují a dožadují se peněz.
Vyplácíme předem dohodnutých 800 Rs. Dohodnutá suma je 250 Rs na hlavu
až na Nanda Ban, což je náš BC. Půl hodiny trvá přerozdělení peněz mezi
nosiči - jejich vnitřní záležitost.
Je 14.30, sedíme v čajchárně, pijeme čaj, jíme čapátí - pohoda. Chodník
tatranský, mateřídouška, ptačinec, borovice, modřín, bříza, spousta
vonných silic. Mám v sobě 4 čapátí a jel bych dál. Za to vše a 2 čaje
platím 11 Rs, to by šlo. Ale tyčinka Mars je za 18 Rs.
Z flóry dále tisovce, zakrslá bříza, už vlajkový typ, nějaké orchideaceae,
lomikámen, další věci mi moc neříkají.
Dosud samá žula, alkalické typy. Poprvé vidíme Bhagirathi III, zatím
z dálky, ale už teď to dává tušit, o co půjde...
V 17.15 Bhójasa - 3 850 m. Zvláštní úkaz - 4 ks něčeho orlovitého nebo
supovitého stoupají kolmo do svahu poskoky sounožmo. Hledím na to jako
z jara. Že by kvůli startu - taky že jo, za chvíli hup a plachtí.
Našli jsme hrob Pavla Schwarze... Ráno to ofotíme pro jeho rodiče.
2.8. pondělí
Ofotili jsme hrob P. Schwarze, zapálili svíčku a radši pryč, 22 let,
rok 1979. Do začátku expedice žádná příjemná ceremonie.
Vyrážíme v 7.00, nosiči jsou před námi. Na zádech mám 15-17 kg, kluci
o něco víc, každý podle vlastního uvážení. Vstupem do ledovcové morény
se pochod stává namáhavým. Při pohledu na vetché postavičky nosičů a
25-30 kg břemena jim nezávidím. Ale vždyť jsou aklimatizovaní a při
přechodu Matče sáhibové makali s více jak 30 kg batohy 7 dní až jim
šly bubliny z nosu.
V BC jsme v 12.30, výška asi 4 300 m. Po půl hodině jsem už doma.
Mikolaj má asi pravdu - můj závodní lékař MUDr. Mikolášek nade mnou
kroutí hlavou, protože jako fárající důlní technik jsem aklimatizovaný
někam jinam. Hlava třeští, postavit se z podřepu nahoru je solidní
artistický výkon spojený někdy s úkrokem nalevo či naopak, podle toho,
v které půlce hlavy to švihne. Začínám přemýšlet, jestli se jít
vyzvracet nebo vyprázdnit spodem. Volím to druhé a pocit je o něco
lepší. Celkově 2-denní pochod s nosiči proběhl bez jediné nepříjemnosti -
neuvěřitelné. Vyplácíme zbytek peněz, vaříme jim čaj a čau chlíváci.
Stavíme stany, nahrubo vybalujeme, taháme kamení a stavíme kuchyň... ta
hlava... Takovou dovolenou přeju všem, co mi to závidí, samozřejmě
včetně finanční zátěže. Vysvobozením je zalehnutí do spacáku. Noc je
všelijaká.
3.8. úterý
Vstávám v 7.15, spal jsem tak na půl. Kovaříci ťukají, ale dá se to
vydržet. Umýt v potůčku, sníst vitamíny, společná snídaně. Pořádek ve
věcech. Slunko praží. Přepíráme si věci. Ve 12 hodin vyrážíme na
aklimtizaci a rekognoskaci terénu. Nohy jsou těžké, bágl prázdný, tempo
hlemýždí. Jdeme pod B III. Došli jsme zhruba do 4 800 až 5 000.
Nepříjemný deštík. zpátky jsme po 16 hodině. Mám asi teplotu, lehce mě
oklepává zima = výška + námaha + trochu jsem prochladl, hlavně od noh.
Vaříme večeři, čaj - nechutná mi, ale musím to natlačit. Frčím do
spacáku, píšu. Už je tma, beru čelovku. Den je tu kratší než u nás, ráno
je světlo až v 6 a večer tma ve 20.00 M.Č.
Obrovský geologický mišmaš, syenity, gabra, ortoruly, migmatity. Všude
málo vody, co teprve ve stěně? .. Už mě to nebaví, zhasínám...
4.8. středa
Nic zvláštního. Ráno jsem v obličeji, jako kdybych snědl kilo kypřícího
prášku, ale to mizí částečně po umytí v potoce. Snídaně, zničující
slunko, plantání se po táboře, každý se tváří, že dělá něco užitečného.
Oběd, poprvé otvíráme ferneta, Roy (styčný důstojník) vypil taky, ale
netváří se tak jako my.
Ve 14 hod. tradičně prší. Asi hodinu. Kolem 10.00 odešli Zdeňci
aklimatizačně nahoru. Jsou na tom fyzicky daleko nejlépe. Tipujeme, že
vylezou B III sestupovkou.
Cítím se o něco lépe.
5.8. čtvrtek
Byl to klam. Noc byla nejhorší, vůbec jsem nespal. Celý den mě bolí
hlava. Pavel s Bobem a Royem odešli nahoru aklimatizovat. V 11
dopoledne jsem se přinutil vyjít aspoň na 3 hodinky tam a zpět. Dalo
to asi 300 výškových metrů a zdá se, že to pomohlo. K večeru se cítím
lépe. V táboře jsme sami dva se Štefanem, jeden vždy hlídá. Odpoledne
i on vyráží na trek.
6.8. pátek
Konečně solidní noc. Včerejšek byl asi krizový den a hlavně asi pomohl
ten výšlap nahoru. Kolem 10 hod. přicházejí Zdeňci a hodinu po nich
trochu zbědovaný Bob, aklimatizaci si musí každý odtrpět po svém.
Zítra konečně vyrazím i já se Štefanem.
Kolem 14.00 přestalo trochu foukat a svítí slunko. Provádím koupel
včetně mytí hlavy. Je to síla, ale účinek je bohovský. Odpoledne děláme
špagety po uhlířsku - žampióny, česnek - vynikající, ale ten česnek ze
mně půjde ještě zítra. Do tmy sedíme v kuchyni a melem páté přes deváté.
7.8. sobota
Kolem 10.30 vyrážíme se Štefanem na aklimatizaci. Bivak děláme asi ve
výšce 5 000 m, k večeru šlapeme asi do 5 200 - 5 300 m a zpět. Noc
celkem jde. Nervy nám žere MSR. Třikrát ho rozebíráme a čistíme.
8.8. neděle
Vstáváme kolem 7.30 hod. Krásné ráno. MSR jede 10 min. a konec.
Rozebrat, složit, 10 min a dost. Docházíme k závěru, že je to indickým
petrolejem, který hodně karbonuje. Vracíme se zpátky, potkáváme Zdeňky
a Boba. Ve 12.00 jsme v BC. Je asi nejhezčí den. Pobíháme bosí ve
slipech a brejlích. Pereme věci. Na oběd polévka, rýže, kečup, 1 vejce.
9.8. pondělí
Na snídani děláme sýrové omelety v prášku. K obecnému uznání převracím
na pánvi švihem zápěstí, to mám namakané z Pamíru. V táboře jsme já,
Štefan, Pavel a Roy. Začínám balit. V 10.30 vyrážím se Štefanem na
další aklimatizaci. Po chodníku potkáváme vracející se Zdeňky. Za 4
hodiny stoupání jsme u bivaku ve výši 5 200 m. Je tu sám Bob a na večer
chce přenést svůj stan do 5 500. Kopeme se Štefanem plošinku. Za hodinku
likviduje Bob svůj stan na perfektní plošince a já začínám pěnit kvůli
zbytečné práci. Štefan ho brání, pouštím se tedy i do něj - únava, výška
a ponorka začínají působit. Bob zmizel a vše je v pořádku. Výborně se
mi šlapalo, den byl nádherný.
10.8. úterý
Ráno je hmlisté, kolem 9.00 se to protrhává, ale není to to, co předešlé
dny. Spacák mi přimrznul ke stěně stanu a přesto není mokrý.
Vyrážíme kolem 10.30 nahoru. Chceme bivakovat v 6 000 m. Prohlížíme
pravděpodobný sestupový hřeben z B III, žádná radost, z nejnižšího
místa ještě 300 m slaňáků ve skále a ledu, sbohem šrouby. Vracíme se
a stoupáme směrem ke druhému bivaku. Štefan je podrážděný, já taky -
ponorka funguje. Vaření spravuje atmosféru. Vyšlapal jsem asi 250-300 m
pod vrchol B III. Zkoušíme bivakovat v nových Gore žďárácích. Takto
také píšu tyto řádky, ve spacáku, ve žďáráku, za drobného krupkosněžení,
výška cca 6 100 m.
11.8. středa
Noc byla mizerná. 6 000 m je 6 000 m a nedá se to ošidit. Do 1.30 se
soustavně převracím, levý bok, pravý bok, záda a tak dokola. Pak
nalézám čelovku a vylézám v ponožkách ven. Čurání působí jako balzám,
pak balancuji po šutrech do "kuchyně", kde by měla být v octovce voda.
Je tu. Pak pod jiným šutrem nalézám taštičku s osobní hygienou, beru si
1 ks Paralen a zavrtávám se zpět do spacáku. Asi od 2.00 usínám
přerývavým spánkem. Ráno je větrné, střídá se mlha se slunkem. Vaříme
bikavu a pryč - 9.30. V BC jsme ve 13.15 hod. Jsou tu oba Zdeňci, kteří
se včera vrátili z pod nástupu na B III - děšť. Bob s Pavlem jsou u
Francouzů pod Shivlingem a somrují plyn. Zdeňci uvařili zelnou fazolku
na "smetaně" a brambory, jsem ve stavu, že bych sněd syrového buvola.
Po obědě káva Tchibo z červeného sáčku a do spacáku. Za chvíli přichází
Štefan s pohárkem piva - ta vůně, fernet je taky dobrý, ale pivo je
pivo.
Bob našel pýchavky velikosti ženského prsu č. 2-3.
12.8. čtvrtek
Den odpočinku, nicnedělání. Je větrno, pod mrakem, den na spaní. Pavel
je marod, ale odchází po obědě s Bobem na aklimatizaci. Zdeňci odešli
kolem 16.00 podruhé pod nástup stěny. Počasí moc neslibuje, ale teď
se už nedá kalkulovat. Vše ukazuje, že jako druzí nastoupíme já se
Štefanem. Odpoledne pozorujeme asi 25-30 m od nás silné stádo "Blue
chips" - modrá ovce - v počtu asi 40 kusů. Klidně se popásají, ale 1 kus
stojí ve svahu nad stádem a hlídá okolí. Navečer jsme v táboře jen já,
Štefan a Roy. Těžce konverzujeme anglicky s Royem pomocí bídného
slovníčku, ale vždy se domluvíme. Na večeři smažíme bramboráky až do
hluboké tmy.
13.8. pátek
Pracovní den. Nádherný. Klukům vyšel super nástup do stěny. Lehká
snídaně - cornfleky v mléku. Vyčištění vnitřků stanů, předtřídění jídla.
Koupání v ledové vodě, lebka praská ve švech. Praní prádla, žehlení atd.
Oběd - rýže, žampióny, lančmit, polévka, čaj. Po obědě jsme hotoví -
spánek. Zítra nástup. Pár dní pauza s psaním. Začíná hra o kejhák.
Na večeři děláme čapátí. Poprvé je jasný večer. Takovou oblohu jsem
neviděl roky.
14.8. sobota
Vyrážíme kolem 13.00 naložení jako soumaři. Kolem 18.00 jsme u
nástupového stanu pod hřebínkem, který tu nechali Zdeňci.
15.8. neděle
Vyrážíme kolem 8.00 na hřebínek vedoucí ke stěně. Otřesné škrábání se
do sedélka v hřebínku a pak velký rébus, jak na něj. Ukazuje se, že s
naším nákladem je to na jištění. Informace nemáme žádné, Zdeňci jsou
ve stěně, Pavel s Bobem dole. Hřebínek nás vyloženě zaskakuje, neboť
je za IV-V a na zádech máme 25-27 kg a je ostrý jako břitva. Do večera
dolézáme ke stěně a stačíme cvičně vylézt 1. délku od nástupu. Bereme
věci na bivak a slézáme pod stěnu do místa chráněného před pádem
kamení. Noc bez spacáků je studená...
16.8. podnělí
Nalézáme pozdě, kolem 10.00. První délku leze Štefan, známe již už ze
včerejška. Z nástupového kotlíku doleva, podél starého fixu. Pod hranou
ušlapuje volný balvan a já fičím s lanem nabok, abych zkrátil délku
pádu, ale zůstává naštěstí na rukách... Těžkopádně vytahujeme loďák
nahoru. Začínám lézt druhou délku. Po pár metrech je jasné, že jsme
mimo. Zanikající puklinu v plotně uzavírá skoba s karabinou, jasný
signál. Přesto jdu dále. Přelézám doleva za hranu, špatné jištění,
kousek do kouta nad propastí, zpět do plotny, široká spára, vybrat
jištění vlevo dole - lana dřou, zpátky, frendy do spáry. Délka končí
kroky, jaké jsem snad v horách nedělal, 7-7+. Jsem na věžičce a pohled
dál mi vyráží dech - kout bez spár, půl délky pod galerií, kam
potřebujeme. Definitivní konec. V 15.00 jsme slanění v kotlíku, třídíme
a redukujeme materiál. Mažeme do BC. Postihuje mně podivná svalová
slabost. V ramenou a pažích, končí to sníženou citlivostí v prstech na
rukou. Do 21.30 jsme v BC, trochu bloudění ve tmě, ale kluci nás viděli
podle světla. Zdeňci jsou už v táboře a byli úspěšní.
17.8. úterý
Odpočinek. Ruce mám stále divné. Citlivá kůže na pažích, jako při
chřipce. Vaření, praní. Plánování. Počasí se horší. Máme štěstí, že
jsme utekli.
18.8. středa
Téměř celý den prší. Tak tu ještě nebylo. Bob s Pavlem dvakrát odcházejí
a dvakrát se vracejí. Tomu předchází nepříjemný střet s Royem, chce
lézt s nima, že bude žumarovat - směsice velké ctižádosti a šílené
naivity. Nepříjemné vysvětlování, adrenalin. Postupně Roy začíná
střízlivět. K večeru se už snaží navazovat kontakt. Kolem 19.00 už
neprší, směrem od Gangotri se to čistí a to je dobře. Odpoledne se od
nosičů dovídáme, že Francouzi na Shivlingu mají mrtvou holku. Spadla
při přepínání žumaru kolem skoby...
19.8. čtvrtek
Nádherné ráno, celý den. Pavel s Bobem odcházejí, my půjdeme den po
nich. Pereme, vaříme, ležíme, chystáme. Ve 14.00 odcházejí Zdeňci.
Objevuje se první Japonec z druhé expedice. Celkem tu jsou dvě Japonské
expedice - Sathopanth, Chaturangi, Francouzi a Španělé - Shivling a
kolem 25.8. mají přijít Coubali.
Večer děláme experimentální čapátí, mouka půl na půl s bramborkou v
prášku. Těsto je méně spojité, ale trocha vody navíc to řeší a výsledek
je výborný.
20.8. pátek
Datum začíná být hrozně vysoké. Noc byla mimořádně studená, několikrát
pršelo. Ráno je na okolních svazích sníh nejníže co tu dosud jsme,
měsíční posun je asi znát.
Ráno po vybatolení ze stanu mně opět chytá bolení zad od páteře do ruk.
Teď už je jisté, že je to něco skřípnutého. Jdu se rozhýbat a všelijak
polámat a polámat a po půl hodině je to pryč. Do oběda chceme vyrazit.
Ciry na obloze ale nepřidávají klidu... Pokud bude slušné počasí, má
údajně přiletět vrtulník pro mrtvou Francouzku.
26.8.čtvrtek
Tak a je to. Přesně měsíc po odjezdu se to podařilo. REKAPITULACE:
20.8. pátek
Odešli jsme ve 13.00 pod stěnu. Do 17.30 jsme v bivaku pod stěnou.
Krásný večer.
21.8. sobota
Lézt začínáme kolem 9.00. První délka choďák, další vyledněná -
nepříjemné. Bivak vlevo na druhé galerii. Bob s Pavlem spí na pilíři
nad námi na dovolání. Večer provádím strašné orgie s MSR. Štefan už
radši spí, ale mně se ho podařilo rozjet.
22.8. neděle
Ráno topíme spoustu vody. Opět orgie s MSR, strašná časová ztráta,
lezeme od 10.15 - katastrofa. Lezeme do 16.00 a 2 délky slaňujeme na
balkón, kde spali Pavel s Bobem včera, neboť nevíme, jaké jsou možnosti
spaní výše. Bivak dobrý, voda už není.
23.8. pondělí
Žumarujeme 2 délky nahoru. Tahání batohů začíná být nejhorší operací.
Lezeme opět do 16.00 a končíme za "věžičkou" na levé hraně, neboť do
posledních délek v žule se nedá vlézt pro padající kamení - necháváme
to na ráno.
24.8. úterý
Vstáváme v půl šesté, lezeme od půl osmé. Před polednem se dostáváme
na rozhraní žuly a sraček a začíná tanec nad propastí. Lana do batohů
jistit není jak a za co. Výška 6000 m a žádný pevný kámen. Něco tak
odporného jsem dosud nelez. S batohem na zádech to jsou galeje. Štefan
má formu, nestačím mu. Na vrcholu B III jsme v 18.30 hod. Je krásný
večer. Bivakujeme na vrcholu, můj nejvyšší bivak, 6 450 m.
25.8. středa
V noci spíš nespím než spím a hlídám počasí. Chtěl bych vyfotit východ
slunce. Usínám někdy nad ránem na hodinku - tisíce hvězd. Probouzím se
v 5.30 a nevěřím svým vlastním očím. Všude je bílo, a pořádně, dobrých
10 cm. Nechal jsem venku čelovku, lezečky a jiné drobnosti. Něco málo
fotíme, balíme mokré věci a dolů. Na chvíli se lepší čas, ale za 20
minut je to tam, kde předtím. Budha si vybírá daň za 4 pěkné dny ve
stěně. Scházíme a slaňujeme do sedla bez problémů. Sněží, mlha, vidět
na 40 až 50 m. Těsně nad sedlem mezi BIII a BI se rozhodujem kvůli
špatné viditelnosti pro slaňování stěnou a začínají galeje. Mokro,
voda, sněžení, stále nevidíme kam jedeme. Asi 15 slaňáků od úrovně
sedla. Na ledovec dojíždíme kolem 17.00. V závěru už nemáme síly
stahovat mokrá a zasněžená lana. Vytrvale sněhoprší. Poslední slaňák
děláme 80 m a pal čert špagáty. Mají za sebou Matterhorn, Jorassy, Dru,
Bhagirathi, slaňování, žumarování... Dále se už probíjíme známým
terénem do sedla pod BII. Bivakujeme na známém místě z aklimatizaček.
Vše je mokré, i spacáky a ždáráky - je to již 6. bivak za sebou.
Celkově je to nejhorší nebo jeden z nejhorších mých bivaků.
26.8. čtvrtek
Ráno je nádherné, Budha si pohrál a vše se vrací do původních kolejí.
Do tábora doklopýtáváme v 9.30. Jsou tu všichni. Blahopřání od kluků,
fotografie vrátivších se trosek a hlavně rozptýlené obavy. Měli jsme
to zřejmě nejdramatičtější. Ale to patří k věci.
27.8. pátek
Šíleně pracovní den. Velké prádlo, třídění materiálu a zjišťování ztrát,
slaňáky něco spolykaly. Koupel v potoce. Sušení věcí. Oběd. Dvě hodiny
spánku. Ráno odešli Zdeňci na Sathopanth a Bob s Pavlem pod Shivling.
Je vyjímečně nádherný den, ale v noci byla pořádná zima. Hlásí se
podzim. Jsme se Štefanem sami a je to balzám na nervy a odpočinek.
Večer fotíme a děláme bramboráky do 20.30. Nádherně svítí Měsíc, Velký
Vůz je daleko větší než v našich polohách.
28.8. sobota
Vypadá to, že teprve dnes na nás doléhá naplno reakce na předchozí
výkon. Ráno jsem v obličeji nateklý, zadýcháváme se a vůbec jsme jak
praštění. Je klid, lehce pod mrakem. Snídaně, po kuchyni nám chodí
černí "vraňáci" na 1,5 m kolem nás. Hoši se vrátí nejdříve za 2 dny.
Vařím oběd - kolena, česnek, kečup, polévka. K večeru přicházejí
Slovinci Micha a Matyáš, po nich styční důstojníci Slovinců a Norů.
Celý den proudily po moréně davy nosičů Norské expedice na Sathopanth
a B-II. Norů je 20!!!
29.8. neděle
Ráno obvyklé procedůry a ejhle, kolem 10.00 se objevuje menší Zdeněk
a chvíli na to i Long Zdeněk. Nechce se to ani věřit, ale byli na
vrcholu Sathopanthu. V poledne přichází i Bob s Pavlem a atmosféra se
začíná překlápět k závěru expedice. Teď už jenom nafotit co je třeba,
vyčkat příchodu Coubalovců a vytížit zpět jejich nosiče. Večer
přicházejí nějací zmatení indičtí trekaři. Jsme už ve spacácích.
V rámci rozpravy s trekaři posloucháme Bobovu přednášku o Hollywoodu
a Miloši Formanovi a usínáme.
30.8. pondělí
Začátek je stejný. Myšlením už odsud každý utíká. Ráno odchází nezmar
malý Zdeněk pod Shivling a Meru. Přicházejí další indičtí trekaři -
zvláštní mumie. Nepozdraví, přejde kolem a shodí bagáž o 5 m dále a
čumí. Ve srovnání s ostatními styč. důstojníky vyhlíží Roy velmi
škrobeně a bulatě. V poledne přicházejí tři hoši z Brna, chtějí lézt
načerno. Coubalovci by měli být 1 den zpět. Začíná tu být příliš mnoho
lidí, tratí se místní pohoda. Ve 13.30 odcházím se Šeňou přes ledovec
na druhou stranu nafotit B III. Daří se to částečně přes mlhy. Uvidíme,
co z toho vyleze. Vracíme se v 18.00 - probíhá burza materiálu, ne moc
úspěšně. Večer návštěva u Slovinců, působí velice solidním dojmem.
Dopoledne jsme domluvili lyžování v Julkách. Je krásný večer, dobíhá
úplněk. Padlo rozhodnutí - ODCHOD 1.9. 1993.
31.8. úterý
Probuzení do deště. V 6.30 je po něm, ale je vydatně zataženo. Snídaně
- poslední kornfleky a začíná pršet znova a dost. Prší durchem celý
den. Tak tu ještě nebylo. A lilo až do večera.
1.9. středa
A je tu září. Míša jde poprvé do školy. My půjdeme dolů, ó my se máme.
Dopoledne balení, pálení odpadků, oběd z posledních zbytků. Nosiče
nemáme a tak jsme naloženi jako soumaři. Vyrážíme ve 14.30.
Na Gaumukhu dáváme rýži a čaj. Do Bhójbasy dorážíme v 19.00 a dochází
k otřesnému incidentu s bratry Coubalovými, kteří neunesli fakt, že
Zdeňci vylezli prvovýstup vpravo od skotského pilíře. Fyzicky
inzultovali Šeňu včetně úderů pěstmi a kopání nohami a slovním
doprovodem na patřičné úrovni. Něco takového v cizině s krajany - to
je pod úroveň. Málem jsem slíznul taky, protože jsem nestál bokem...
Večeříme tak, že se na nás začínají nosiči chodit dívat - haldy čapátí,
rýže a dahlu. Odpoledne Roy trucuje a definitivně tratí sympatie všech.
Je to vůl. Jdeme spát do peřin.
2.9. čtvrtek
Snídáme dobrou poridge. Odchod v 9.10. Nemá to konec. Jedenkrát stojíme
na Chojbase na čaj a čapátí. Do Gangtori docházíme dosti zřízení
nákladem kolem 16.00 hod. Ubytováváme se hned vedle místa, kde jsme
spali při příchodu, za 120 Rs na noc pro všechny, ve dvou místnostech.
Žereme doslova jak najatí, dahlbat, čapátí, čaj a tak pořád dokola.
3.9. pátek
Ráno je pod mrakem a mrholí. To znamená, že se nejde do údolí Kedarnath
podívat se na Thalay Sagar, ale jedeme pryč. Po snídani fotíme Gangtori
- líbí se mi tu a chtělo by to dokonale prošmejdit. Fotím svaté muže -
je to humus. Odjíždíme Tatabusem v 10.30 hod. Jízdné do Uttarkaši pro
6 lidí je za dvěsta28 Rs. Po cestě 1 zával, kde stojíme 2 a půl hodiny.
Naši pozornost upoutává mladá domorodá žena, pracující na odstraňování
závalu s děckem na zádech. Dosud cesta v pořádku. 10 km před Uttarkaši
najednou stop, vojáci, kontrola a jdou po nás. Na střechu, prohlídka
batohů - údajně hledají vysílačky. Začínáme tušit, že se jedná o pomstu
Mr. Roye, zejména když nám důstojník řekl, že pojedeme do Uttarkaši a
tam nás prohlédnou. Na policejní či vojenské stanici všichni převrátit
batohy a zavazadla, znovu zabalit - je to hra nervů. Jedná se o parohy,
které má Bob. Mohutné hledání zákona o zákazu vývozu parohů, důstojníků
snad 10, no je to Asie. Odcházíme před 24.00 hod., bez parohů, otrávení.
Ubytováváme se v hotelu Bhandari za 150 Rs pro 2 osoby, apartmá pro 2,
záchod + koupelna, solidní úroveň na místní poměry.
4.9. sobota
Odjíždíme v 9.15 hod. autobusem do Rišikeše za 38 Rs/1 os. Stojí to u
každé vrby, střídavě narvaný a poloprázdný, ale jede. Sem tam zastaví
u čajchárny na jídlo. Je to otrava. Do Rišikeše přijíždíme v 17.30 a
hned pokračujeme přímým autobusem do Delhi, kam dorážíme v 0.30 hod.
Tři malí motorikšové za celkem 90 Rs a jsme v Tourist campu - a je to.
Vše je ze střechy autobusu vlhké až mokré. Pačasí špatné, od vyjetí z
Gangotri až sem mrholí - monzun na odchodu.
5.9. neděle
Vstáváme do pošmourného dne v 7.00 hodin. Vybaluji všechny věci na
sušení. Potom řádná sprcha a konečně slušná snídaně - 2 buvolí oka,
6 ks veky, čaj, paráda po takové době. Klimaticky je velmi příjemně,
nedá se to srovnat s tím, co bylo před měsícem. Na oběd americké chopsy
- je to tibetské jídlo, uvařené nudle, usušené v troubě, tomatová
omáčka, zelí, zelenina, v tom drůbeží maso. Po pečené rýži další velmi
chutné jídlo. Po obědě jdeme na Jam Path po kšeftech, ale otevřená je
jen třetina z nich. Navštěvujeme nějakou obdobu McDonalda, hamburger se sýrem za
30 Rs je hodně drahý, ale velmi chutný. Všichni máme žravou. Doznívají
střevní potíže spojené se změnou a množstvím stravy po sestupu z Nanda
Banu. Mně to trochu postihlo včera, ale v podstatě jsem z toho vyvázl
velmi dobře. Nebyla to infekce. Na večeři plánujeme Tandoori Chicken,
což má být pochoutka. Kořeněné kuře, za syrova má cihlovou barvu,
a ugrilované. Z autobusu jsme to viděli na drátech ve stáncích a málem
jsme vyskákali za jízdy z oken. Ráno jsem se dovolal domů k našim -
velice příjemný okamžik.
Samozřejmě, že Tandoori Chicken večer není. Až zítra. Dávám si tedy to
samé, co na oběd - american chopsey za 30 Rs.
6.9. pondělí
Ráno před 6.00 pořádný slejvák. Štefan šel na záchod a nepomohl mu ani
deštník.
V 9.30 vycházíme směr IMF. Autobus č. 620, 45 min. jízdy, hodina chůze
a hledání a jsme tam. Pochopitelně není šéf. Vracíme materiál a vrháme
se do knihovny, což je zde nejzajímavější záležitost. Kupujeme časopisy
a odcházíme. Zůstávají Pavel a Bob a čekají. Jdeme nakupovat na
Chanakiapuri. Daří se mi koupit 10 krabiček čaje po 64 Rs ve dřevěné
krabičce, dřevěná řezba za 1 100,- Rs, původně 1 500 Rs, ale smlouvám.
Vracíme se ve dvou malým motorovým rikšou za 50 Rs až do Tourist campu.
Večeříme konečně Tandoori chicken, ale je to slabota.
7.9. úterý
Samozřejmě jsme zaspali. Odjezd autobusu z Tourist campu do Agry v
6.00 hod., budíme se za 10 minut 6. Stíhám se pouze vyčurat, naházet
do baťůžku foťák, toaletní papír a peníze. Autobus čeká na bráně.
Kolem poledne jsme v Agře, ale nejprve navštěvujeme Agra-Fort, pevnost
z červeného pískovce, obdobu Red Fortu v Delhi. V 15.30 konečně
přijíždíme k Taj Mahalu. Je neuvěřitelné, že v tak hnojáckém kraji
mohla vyrůst taková perla. Zážitek je to silný, vyvažuje útrapy z celé
cesty. Zpátky odjezd v 16.30. Po cestě navštěvujeme ještě 2 památky,
Chrámové komplexy, ale je už tma a stálo by to za shlédnutí. První je
místo narození boha Krišny. Celá oblast patří vyznavačům větve
budhismu Hare Krišna. Do chrámů se vchází boso. Celé je to velký
Babylón. Všechny památky střeží vojsko kvůli extrémistům. V campu jsme
přesně o půlnoci a máme toho plnou prdel. Stálo to 150 Rs, ale ve
skutečnosti každý utratil majlant na vstupném a zejména na jídle a
pití. V Agře jsem sehnal hedvábí metráž a tomu jsem rád. Je pravé, což
nám obchodník prokázal zápalkou - nitka shoří a nesmrdí.
8.9. středa
Dopoledne dokončuji nákupy. Kabelka - 500 Rs, polobotky - 550 Rs,
Singing ben - 250 Rs, nerez plechovky - 4 ks 210 Rs, dřevěné talířky
- 65 Rs. Vypadá to, že mám všechno. Nechal jsem vyvolat film na Jam
Pathu a nadělat fotky z Taj Mahalu. Vyvolání 15 Rs, 1 fotka 4 Rs, ceny
výhodné.
9.9. čtvrtek
Od rána lije a mezi tím mrholí. Vstáváme v 7.30. Koupel a snídaně do
9.30 hod. V 10.30 vyrážíme směr Connaught place, neboť na 11.00 máme
mít hotové fotky. Vyšly pěkně. Trasu mezi Tourist campem a Jam Pathem
už známe nazpaměť. V tibetském krámku kupuji dřevěnou masku za 350 Rs,
ananas za 30 Rs - myslím, že mě natáhl, i když jsem to stáhl z
původních 40. Odpoledne balíme. Rikšu máme domluveného na 22.00 hod.
za 90 Rs, jsem zvědavý, jestli přijede. Odlet je ve 2.00 hod., 10.9.
místního času. Ráno v 6.50 SEČ bychom měli být ve Frankfurtu n.
Mohanem.
Rikša přijel na čas a na letiště to stihnul za 35 minut, jel jako drak.
Na letišti zjišťujeme, že let je odložen až na 5.45 hod. ráno M.Č.
10.9. pátek
Ve Frankfurtu přistáváme v 1.15 hod. indického času - tedy 10.45 hod.
SEČ a zjišťujeme, že autobus do Prahy odjel v 10.00 hod. Jezdí to v
Út - 10.00, St až Pá - 20.45 hod., Ne - 20.45 hod. S potížemi nás autobus
bere všechny. Po šesté hodině ranní jsme v Praze a ihned jede Košičan.
Doma jsem v 11.00 hod.