![]() Výročka 2016 - Kotař9. - 10. 1. 2016Už druhým rokem se nám nepodařilo dostat na Kamenitý, tak zkoušíme Prašivou. Vypadá to dobře, ale těsně před domluvou nás majitel nějak vyšlplouchl s tím, že se mu tam přihlásilo nějakých 15 lidí a že když tak budeme spát na zemi. Tož to mě namíchl a musel hledat dál. Hned vedle je Kotař, kde jsme byli předloni a bylo to fajn. A bylo volno, tak na nic nečekám a posílám zálohu. Zima jako tradičně stojí z kraje roku za houby, takže lyže můžem nechat doma a na metry sněhu z roku 2006, kdy jsme tu byli taky, můžem zapomenout. Největší skupina vyráží od Tesarka po modré. Po sněhu ani památky, ani nahoře. Prostě nic. Nahoře už vysedává turistická skupina, která šla přes Prašivou. Ivan měl svůj plán z Morávky nebo odkud, ale v 6 ještě nebyl na chatě a telefonicky hlásí, že se ztratil někde u Ateliéru. Ale dorazil ještě před večeří. Chata od minula změnila majitele a myslím, že se všichni shodneme, že to byla změna k horšímu. Hned na začátku nás namíchla, že si nehraje na účty a budeme platit hned. No dobře tedy. Budeme jen v jedné místnosti, protože se večer chtějí koukat na televizi. Ok. Na večeři byl objednaný guláš. Donesli nám spíš polévku. Nebylo to ale špatné, ale ... No dobrá tedy. V jedenáct večer se paní majitelka namíchla, a že zavírá bar. Důvodem bylo, že nás viděla na chodbě v patře pít vlastní alkohol. Co na to říct. Zachránil to Galoš, když objednal rundu Jagermeistra, to paní obměkčilo a že teda vydrží do jedné. Připomíná mi to Cimrmana, pořídila si hospodu, ale byla naštvaná, chodili jí tam lidi ... Sešlo se nás nakonec 21 kusů včetně nadějné mládeže ve formě Vojty. Oddílových byla naštěstí většina - 13 členů. Tak teď k oficialitám:
Na závěr se volil nový výbor. Ten byl po nelítostném hlasování schválen ve staronovém složení:
Schůzi jsme zvládli zřejmě v rekordním čase, většinu to stejně asi nezajímalo, a navíc někteří na to již stejně neměli díky alkoholu ani dostatečnou mozkovou kapacitu. Ale příště si dám záležet :) Pak už pokračovala volná zábava, debaty o všem a o ničem, někdy i o lezení, kuly se plány, co letos, jak nastavit trénink (konzultace s Bilem), vzpomínalo se a tak. Hudební sekce byla letos slabší (Grizzly je marod) - Mirek, Leoš a po půlnoci jsem to na chvíli chytnul já (to už mlaďoši spali). Ale došlo i na tanečky, které rozproudil tanečník večera Peťa Křistek. Ve dvě to balíme a jdeme spát. Ráno se tak porůznu ploužíme na snídani. Mlaďoši sice odpadli brzo, ale taky brzo vstali, a hned potřebují doplnit hladinku. Nejpoctivěji se toho zhostil Bruno, v těsném závěsu za ním Bilo. Cestou dolů bylo potřeba dopít zbytky ze včerejšího výstupu a celkem ho to zmohlo. Jako zázrakem a s za velké podpory (doslova) Zuzky sebou nesekl. U auta se s námi loučil velmi srdečně. Nevím, jestli nemá stejně jako ze sobotního večírku, okno. Myslím, že vydařená akce a těm, co nebyli, ať už jste slíbili či nikoliv - dobře Vám tak. Hore Zdar Roman Roman |