... ejhle, se vynořily web stránky HO BaH. Prohlášení předsedy, že sem stejně nikdo nepíše, mi dodalo sebevědomí, a proto publikuji tento nelezecký román z lezeckého prostředí.

Obecně – co máme s Kajíkem Vojtu, tak lezeního je poskrovnu. Ne, že by se nechtělo, ale manévrovací prostor je úzký ….. a tím víc si toho člověk váží.

Julie – odpolední cesta, VII

V létě jsme byli v Sedmihoří a na Blatinách, jeden týden tam a druhý kontinuálně tam. V Sedmihorkách se na nás usmálo štěstí, v podobě paní Čermákové, která nám v Turnově hlídala po 4 dny Vojtu a tak jsme s Kájíkem po delší době mohli lézt opět spolu. Jasně, někoho napadne – odhodili dítě – ale tak to nebylo. Stanovali jsme v kempu a lezení nebylo prioritou naší dovolené. Spíše jsme si řekli, že to zkusíme a podle toho, jak to bude Vojta zvládat, se programově zařídíme. Výsledek předčil očekávání, jak ze strany paní Čermákové, tak ze strany Vojty – prostě, ráno v 9 se jelo do Turnova a odpoledne ve 3 – 4 hodiny jsme Vojtu vyzvedávali ze „služby“.

Taktovka – Stará cesta, VIIb

Moc se toho v takovém časovém režimu stihnout nedá, tím spíše, že jsme trefili období největších veder v letošním létě. Ale zaplať pán bůh za to. Nakonec vyšlo jak lezení, tak společné cyklovýlety včetně Trosek, kde jsme dosud nikdy nebyli, i historický vláček do Rovenska p.Troskami s loutkovým divadlem v zapřáhnutém „dobytčáku“. Akorát letos nejela „pára“kvůli zákazu skrze letošní sucho a nebezpečí požárů v lesích a obilí.

Taktovka – Stará cesta, VIIb

Následující Vysočina byla dovolenková. Na Drátník a Palice jsme taky šlápli, ale spíše okrajově – na mně už doléhala letní angína, která mně v závěru a dohnala až k místním ranhojičům.

Fotky z lezení jsou mobilní, neboť jsme malý foťák zapoměli doma.

Vylezené cesty :

• Podmokelská – údolka, V
• Dračí věž – Rudá hrana, VII
• Opomenutá – Ponurá cesta, VII; Julie – odpolední cesta, VII
• Taktovka – Stará cesta, VIIb

Leoš