Batizovská dolina

19. – 20. 7. 2014
Péťa K., Jarin, Bruno

Po několika letech jsem se opět vydal do Tater. Vyrazili jsme v pátek po práci v sestavě Já, Péťa Křístek a Jarin. Okolo desáté večer jsme dojeli do Vyšných Hágů, kde jsme u sanatoria nechali auto, a vyrazili směr Batizovské pleso. Asi po půl hodině jsme došli na loučku, kde je turistické posezení. Tam jsme se rozhodli zabivakovat. Péťa zjistil, že si nechal v autě telefon, tak se ještě pro něho vrátil. Já s Jarinem jsme vytáhli z batohu pivko a pomalu zalehli do spacáku. Mezitím se vrátil Péťa a tak uleháme ke spánku.

14_batizak_bruno01.jpg, 144kB

Ráno vstáváme v půl páte, něco posnídáme a v pět vyrážíme dál k Batizovskému plesu. Tam jsme dorazili kolem sedmé. Jdeme dále do Batizovské doliny, kde má Péťa očihnutý bivak. V bivaku necháváme věci a rozhodujeme se, jestli polezeme na Gerlach nebo na Batizák, jelikož počasí vypadá že by mohlo zapršet, tak volíme Batizák. Z důvodu možného deště volíme cestu Kuttove platně V-, která má štandy osazené nýty, takže se z ní dá lehce utéct. Cestu jsme vylezli celkem rychle a kolem půl čtvrté jsme zase zpět u bivaku.

14_batizak_bruno02.jpg, 84kB

Rozhodujeme se, co s načatým večerem a tak byl vysloven návrh, že by jsme mohli na pivko na Sliezky Dóm. A tak jsme vyrazili, vůbec jsme si neuvědomili, že je to celkem daleko. Po hodině a půl jsme konečně na Slezanu. Dali jsme každý tři plzničky a polívku a směle zpět. Zpátky nám to trvalo taky hodinku a půl. V bivaku dáme ještě po pivku, co jsme si přinesli a jdeme spát.

14_batizak_bruno03.jpg, 169kB

Ráno je celkem pěkně, ale zase se začínají honit mraky, jdeme lézt cestu Ciernobiele sokolíky VI+. Je to moc krásna cesta a ve třetí délce je lezení úplně jak v Yosemitech, všichni si to užíváme. Po dolezení poslední délky nám začalo pršet, tak za deště slaňujeme na suťovisko a míříme zpět do bivaku. Tam balíme věci a vyrážíme dolů do Vyšných Hágů k autu. Po cestě ještě dáme večeři a hurá zpět do Ostravy.

14_batizak_bruno04.jpg, 149kB

Brunek