Nejlepším způsobem, jak strávit svátky obžerství je nežrat a vyjet někam na skály. A tak jsme na Štěpána vyrazili na 9 dní do Ospu. Počasí se na poslední chvíli trochu pokazilo a předpověď nám slibuje sice slunečno, ale mrazivo. Cesta probíhá v rytmu jednoho piva za druhým a kolem půlnoci jsme na místě.

První lezecký den nás čeká nepříznivě zatažená obloha. Míša a Peťa Kupkovci s mlaďochama Denisem a Štěpánem tady trávili Vánoce a přesvědčují nás, že dneska je, v porovnání s tím, jak měli oni, docela hezky. A tak se balíme a jedem do skal. V Miša Peči fouká jen v centrálu. V pravém „Mordoru“ je kupodivu docela teplo a hlavně bezvětří. A tak se klidíme do oblíbených lištovaček. Plán lézt hodně lehkých cest a dobře se rozlézt vyšel jen někomu. Víťa se záhy opřel do Runa a já jsem se totálně odvařila v Platfusu. Bruno s Tomem lezou na kvantitu. Dny jsou krátké a tak to docela brzo, přibližně kolem čtvrté, balíme a jedeme do tepla. Večer začíná docela vydatně sněžit, čekáme na Gendovce a doufáme, že dole v Ospu nesněží.

Druhý den se budíme do zasněžené krajiny a neskutečného větru. Tady nahoře v Ocizle si nedovedu představit, že se v Miša Peči bude dát lézt. S naším klesáním teplota mírně stoupá, avšak vítr nepolevuje. Při chůzi z parkoviště to s námi docela cloumá. U odbočky potkáváme ostraváky, kteří nás upozorňují, že ani nahoře není ideálně, a tak svůj poslední lezecký den předčasně zabalili a vrací se do ČR už dopoledne. Nás nic neodradí, lezeme celý den a začínáme si postupně rozdělávat své projekty.

O restu se nám nechce vůbec nic. Venku zataženo, na procházky nechodíme, tak jedeme do Koperu doplnit zásoby jídla a hlavně piva. To české skoro došlo už během cesty sem. Víťa by se moc rád podíval do přístavu na lodičky, je však přesvědčen dvěma zarytými lenochody, že se nikde po městě procházet nebudeme. V obchoďáku ho aspoň utěšují platem piv a mega porcí čokoládové zmrzliny. Následuje rychlý návrat do ubytka, syčivé zvuky otevíraných plechovek piva a dušička už je zase v „peřu“.

Další den nás překvapuje azurově modrá obloha, slunce a mrazivá teplota, něco kolem -5°C. Po zkušenostech z předchozích dnů se nebojíme, že nezalezeme. V Ospu je opět o pár stupňů tepleji a na slunci docela dobře a tak Tom záhy na rozlez přelézá můj projekt Minulet. Víťa s Brunem brousí Sreču vrtnicu, ale prý jim mrznou prsty. Bruno se mnou zkouší Minulet, Víťa si ladí software v Iglu a Tom v Čao bejbe. Hned z rána jedeme na vlně hlášky, převzaté od nejmenovaného slovenského lezce, který sebevědomě prohlásil, že nevidí důvod, proč by to 8a dneska neměl vylézt, načež v cestě předvedl 4 marné pokusy a my se jen potutelně usmívali…Ale jo, nakonec to fakt vylezl. Večer hrajeme Activity, bavíme se nad malířským uměním mistra Bruna a neskutečně fantaskními slovními spojeními Víti a začínáme Rambo festival.

Na Silvestra se počasí opakuje, podmínky ideální. Zima a krátký den však udělá svoje a každý stíhá do svých cest dát přibližně 3 pokusy. Únava je znát a tak nikdo nemá ambice, že by dneska něco poslal. Tom to nakonec změnil, když stylem „Franta neprocházka“ dolezl ke slaňáku v Čao bejbe. Moc to nechápe, my taky ne. Klasické pokřiky „dávej a pojď“ vystřídaly „klepej, klepej“ a já s Brunem zažehnáváme jeho specialitu padat z topových madel. Nakonec to vyšlo. Uff. Víťu ten jeho boj vyhecoval do dalšího neplánovaného pokusu. Bohužel neskončil úspěšně, ale my ostatní nevidíme důvod, proč by to po restu neměl vylézt a tak může začít silvestrovská pseudo-oslava. Už ráno jsme se domluvili, že půlnoc posunem na desátou, nakonec jsme byli ale tak zbití, že ani šampáňo nebouchlo. Přeplněné ubytko a chaos ve společenské místnosti nás něco málo po desáté zahnal do postelí.

První den v novém roce restujeme a vlastně si vynahrazujeme silvestrovskou párty. Bruno s Tomem už od rána klopí pivka, prokládají to domácí meruňkou od Brunka, Jamesonem a taky na to šampíčko došlo. Víťu hned po snídani ovládla temná strana síly, celý den pospává, zpytuje svědomí a zlobí se sám na sebe, za těch pět piv co včera vypil.

Náš výjezd se pomalu chýlí ke konci a je třeba začít šlapat do pedálů. 2.1. Bruno udolal Sreču vrtnicu, Víťa byl trdlo a Iglu zase nevylezl a mě se zadařilo v Minuletu. Tom rozpracovává Oktoberfest a zjišťuje, že to asi v tuto dobu byla šlápota vedle, neboť v pravé části centrálu svítí jen chvíli odpoledne a oblina v bouldru je podvlhlá. Nicméně expresky nechává viset ve stěně.

Předposlední lezecký den se konečně usmálo štěstí i na Víťu a po nepatrné změně jednoho stupu cestu Iglu vylezl. Tom si přidává do „rozlezových“ cest v deníčku Ninu za 7b a v Oktoberfestu nečekaně udělá boulder vkuse a spadne samým překvapením až v místě, kde měl skoro vylezeno. Bruno se stále snaží v Minuletu, já běhám od cesty k cestě a nevím co lézt. To se mi nelíbí, tam je zima, tamto je moc oklouzané…Nakonec vlezu do Pinota, kde končím u čtvrté a kleju, že už do Ospu nikdy nepojedu.

V den odjezdu máme úkoly jasně rozdělené. Bruno má poslední šanci vylézt Minulet, Tom jde víceméně vysbírat expresky z Oktoberfestu a já s Víťou jsme jen jističi. Bruno dává super pokus, ale zastaví ho hlava. Prodloužená preska, kterou jsem si přicvakávala z obliny, se mu nedaří cvaknout a dál se mu moc nechce. Odlez je s jeho výškou minimální, ale kroky trochu nepříjemné. Nakonec je už moc unavený a další pokusy se nesetkají s úspěchem. Oktoberfest je zrána vlhký, slunce daleko, ale za pokus to stojí. Posledním pokusem před odjezdem Tom totálně na kaši dolézá do klepacího místa v Oktoberfestu a my zase voláme jen „klepej, klepej“. Dolez si pohlídá a k překvapení všech má další 8a v kapse. Dále náš čeká úmorná cesta domů, kterou si Vojtěch s Tomem vydatně zkrátili další dávkou piv a následnou teleportací, Bruno má černého Petra a tak popíjí jen nealko.

Suma sumárum výjezd docela úspěšný, asi jsme vypili více, než vylezli, ale co už, nevidíme důvod proč to příště nevylézt.

Za 9 dní padlo

• Galoš: Minulet 7b+, Čao Bejbe 8a, Nina 7b, Oktoberfest 8a
• Bruno: Sreča Vrtnice L1 7a+
• Péťa: Platfus 7a+, Minulet 7b+
• Víťa: Runo 7b+, Sreča Vrtnice L1 7a+, Iglu 8a
• Asi 130 piv, 1 láhev Jamesona, necelá láhev Tullamore Dew, láhev meruňkovice, 3 láhve šampusu a víno nepočítám

Petra