Přidávám se k víkendové výjezdu za lezením dalšího havířovského oddílu HO Tatran. V plánu je vápno nad Prielschutzhausem 1420 m v Totes Gebirge. Máme trochu obavy, že by tam mohlo být dost sněhu. O několik dní dříve prošlo fronta a ve vyšších polohách zanechala desítky centimetrů prvního letošního sněhu.

Do doliny pod chatou přijíždíme za deště a husté oblačnosti. Osádka zůstává na několik hodin do ráno v Transporteru, já si zalezu do spacáku pod stříškou poblíž parkoviště a krásně do růžova se vyspím.

Ráno stále ještě poprchává, je zataženo, žádné příjemné vyhlídky. Vyškrábeme se nahoru na chaloupku, která je stále ještě na několik posledních dní v sezóně otevřena a tento víkend poloprázdná.

Na sobotní den nakonec vybíráme cestu na Temlberg 2331 m, Nordostgrat III. Několikadélková cesta na odpoledne se proměňuje v menší drama. Do cesty jsem nastoupit příliš nechtěl. Množství sněhu pod stěnou a ve stěně nic nenasvědčovalo tomu, že to bude pohodička na vyhřátém vápně a lehké lezení. Do cesty jsem nakonec nastoupil jen já s Honzou Michnou. V podstatě první dvě délky cesta byla téměř kompletně vysněžená a pokrytá ledovou glazurou. Regulérní zimní lezení s jinou klasifikací. K tomu zima, vítr, prsty se bolestivě vracely zpět k životu. Jen v pohorkách, ještě nenavázání, se lezení změnilo v malé drama „Jak se zrakvit jistě a rychle…“. Doškrábali jsme se na širokou polici, kde jsme to racionálně odpískali a já si nadával, že jsme do cesty vůbec nalezli. Slanění až do sněhu pod stěnu a rychle pryč. Hmm, to byl hloupý nápad! Večer proběhla menší kultura na chaloupce.

Nedělní ráno je zcela jiné. Modrou oblohu zdobí jen několik málo mráčků. Dvě dvojky nastupujeme do cesty Panorama Pfeiler IV+ na Kressenberg 2205 m. Krásné lezení v až na výjimky kompaktním pilíři nás dovedlo téměř až pod vrchol Kressenbergu. Ke slanění se dostalo sestupem přes příkrý travnatý svah pocukrovaný sněhem. Uklouznutí by mělo fatální následky. Již nahoře jsme minuli nové slaňovací řetězy, ale Michal Kleslo trval na sestupu ke slaňáku dle popisu cesty. Slanění je trochu vzdušné, lehce mimo následné slaňovací místa. Je třeba dávat pozor, aby je člověk neminul. I zbytek odpoledne je nádherně. Na chatě si dáme zasloužené pivo a sestoupíme k autu.

Text a foto: Tomáš Obtulovic ml.