Norsko - Lofoty

18. 6. - 2. 7. 2011
Leoš


V roce 2000 jsem k jednomu z pokusů o severní stěnu Eigeru přizval šumperského horolezce Kryštofa Kolembuse. On se jmenuje Milan, ale kvůli příjmení mu nikdo, včetně jeho ženy, neřekne jinak, než … Kryštofe. Od té doby spolu udržujeme kontakt a každý rok od něho slýchávám … pojďme něco vylézt, ale ve skále. To se mu to řekne, když mám už dost roků stabilního spolulezce a teď už dokonce uzákoněného. Nicméně letos se to vyvrbilo tak, že Karla musí vyčerpat celou dovolenou a další volno na přípravu svého dalšího profesního růstu a tak jsem přivítal nabídku jet se šumperákama do Norska na Lofoty. Byl z toho lezecko - cestovatelský podnik s nejistým výsledkem, vzhledem ke klimatu v severním Norsku, kde prší 300 dní v roce. Rychle jsem oprašoval zeměpisné znalosti a zjišťoval, kam že se to cpeme. Základní informace a lezecký průvodce byly od Romana Kamlera (majitel Tilaku) a zbytek byl v rukou božích.

Nebudu to rozepisovat jako román, ale jen heslovitě :

Účastníci

Šumperk, Kolembusovi s dcerou, já, Břetislav Zemene, Tomáš Macháček - Mech (lezec + rybář), celkem 6 lidí

Doprava

VW Transporter, 46 hod. Šumperk - Kalle. Trasa - Šumperk, Králíky, Klodzko, Wroclaw, Berlín, Sassnitz - trajekt - Trelleborg, Malmő, Stockholm, Umea, Lulea, Gällivare, Kiruna, Narvik, Svolvaer, Kalle - jedním směrem cca 3 500 km

Destinace

Lofoty jsou tvořeny 3 ostrovy (od S k J Austvág, Vestvág, Moskenes). Neplacené tábořiště v Kalle se nachází cca 15 km jižně od Svolvaeru na ostrově Austvág. Na tábořišti jsou udržované 2 latríny a kohoutek s pitnou vodou, vše na břehu mořské zátoky. Každý druhý den přijeli popeláři, naložili odpad a doplnili toaletní papír do latrín - inu jiný kraj, jiný mrav ….

Pobyt

první týden mizerné počasí na naše poměry, mrholení, déšť, vítr, cca 80C, pak lepší. 25.6. - výlet do A, poslední vesnice na konci Lofot na J (Moskenes). Rybaření každý den jako součást stravy - večeře, spousta komárů.

Lezení

Henningsvaer (městečko s lezeckou hospodou a školou), Pillaren + Presten dva významné kopce. 24.6. - cesta "Celebrian" na Pillaren (s Kryštofem), 6-Norské, 7- UIAA, 10 pálených délek, spáry a kouty, vše na svojem jištění, vršek v mrholení a zima, obtížný sestup, 1300 - 2015 hod.vrchol, do 100 sestup k autu.Výhodou je polární den - nonstop světlo. Hodně poctivý podnik. 26.6. - cesta "Bare blobaer" na Pillaren, 5- Norské, 6- UIAA, spáry v plotnách (s Mechem), 4 délky na vlastním, poslední 2štandy na nýtech (výjimka), nádhera za pěkného počasí, koupačka ve sladkém plese. 29.6. - pracovní název "Hajzlová spára" ve stěně nad táborovými latrínami, 2 délky na na svojem jištění, 6 UIAA, spojili jsme to do 1 délky - s Mechem a Břetíkem, nahoře stabilní slaňák na hexech. Celkově lezení jen pro otrlé a ne pro nezkušené. Jsou to vážné hory, lezecká filozofie je - po mně čistá stěna, t.zn.anglický tradicionalizmus. Místní žula má vynikající tření, které funguje do značné míry i za vlhka, celkově to je skvělý matroš.

Leoš