A opět jedem do Heloše. Vůz je stejný, osádka obměněna - Stoly, Maky, Mirek, Ivan a já. V druhém autě jede Colombo, Ondra, Bruno a Zuzka. V plánu jsou velké dlouhé věci.

Nutná zastávka v Tescu pro víno a proviant. Večírek dnes stojí opravdu za to. Ivan to bere hopem a za Vídní už o sobě neví. Já jsem nucen poslouchat juke box v podání zbylých tří lehce lízlých kamarádů.

páteční večírek

Jsme tu. Uložit Ivana a můžem jít poklábosit s autem číslo jedna, teda spíše letadlem, podle času jízdy. Naštěstí zbylo i trochu vína pro mě, ne jak minule.

Ráno není zrovna ideálně, skoro zataženo. Přesto Colombo s Ondrou jdou do Stadelwandu na něco superdlouhého. Já s Brunkem máme už dlouho v plánu Absurdistan. Ostřílená dvojka Ivan-Mirek bere k sobě Zuzku a vybral jsem jim v Klobenwandu D`Oide wurzn 7- (5+ obl). Martin s Makym, který tu má premiéru jdou to nejhezčí co tu je - Nix für suderer 6.

zbytek Pálavy pro mě

Colombo asi už leze, když my vyrážíme k nástupu. Díky počasí tu není moc narváno, takže super. První délky známe nazpaměť, tak to skoro letíme. Ve 4. délce to začíná - za 8. Bruno si to dobrovolně vybral, už to lezl minule a prý OK. Jenže dneska není tehdy a v prvním klíčovém místě končí. Střídám ho. Další délku jdu taky, že si odpočne. Do další už nastupuje, ale po 4 m končí. Tak je to dnes celé na mě, jako bych měl dejavu, jen osoby se mění :)

Cestou krásně pozorujeme dvojky naproti. Obloha tmavne, spadne i pár kapek. Snad to vydrží. Co asi kluci ve Stadelwandu.

Asi ve 2 jsme nahoře a za další půhoďku jsme u auta, kde už nás všichni čekají. Ne dlouho, ale už stihli zrušit půl litra rumu. Maky je nespokojen, chtěl ještě lézt, v plánu měl ještě jednu cestu. Tak loudí, ať jedem ještě do Adlitzu, ale nikdo nemá zájem a já si zalezl celkem dost a bolí mě pravá ruka. Nakonec ale taky začne vařit a je fajn.

Vrací se horolezci, pršelo jim, ale v pohodě. Kromě dlouhé cesty dali ještě další 150m. Zřejmě slušnej oddíl. Maky asi jen tiše skřípe zuby.

Mirek v Adlitzu

V noci začíná lít. Ráno to vypadá beznadějně. Balíme. Colombovci jsou rychlejší a odjíždějí. My nespěcháme a kupodivu to je dobrý plán. Přestává pršet. Maky nás naštěstí přemlouvá, ať se jedem aspoň kouknout. A ono je v Larifari sucho. Tak jo, jdem na to. Chvílema se ukáže i slunko. To bude Colombo naštvaný.

Mirek s Ivanem jsou brzy hyn, tak mě ještě jistí v nějakých sedmičkách. Ruka ze včerejška bolí dost, tak snad to nebude nic hrozného, tak to nepřeháním a končím. Maky prý spí. Tak to ne, jedem dom. Maky to nelibě nese, tak mu povolujeme pokus v Hau den Lukas. Přichází vysmátý, takže to dal. Ještěže tak, jinak bysme s ním v autě asi nevydrželi.

Cesta zpět je v poklidu a v osm jsme zpátky.

Hore Zdar

Roman