Ve čtvrtek v hospodě to nevypadalo nejlíp. Dva časoměřiči odvolali účast a na spočítání běžců stačila jedna ruka. Nakonec Zdenička přislíbila, že nám to změří. Díky.

V sobotu o půl desáté vidím další a další nečekané tváře, až jsme se dostali k číslu 12, 11 můžů a jen jeden zástupce něžného pohlaví - Peťa. Zuzka se prý musela chystat na oslavu u tchánů. Bruno to zachraňoval svou obětavou účastí.

Musím poděkovat Markovi s Markétou, kteří se přišli projít a vynesli nám věci a ceny pro vítěze.

Počasí není úplně optimální, ale nutno říci, že mohlo být mnohem hůře. Jen lehce mrholí. Na Pustevnách prý ráno padal sníh.

12 skalních na startu, ještě plní optimismu

a čekal je takovýto nevlídný cíl ...

Start byl přesně, jak bylo avizováno, v 10:00 SEČ. Všichni vyrazili jako chrti vpřed, jen někteří však měli na to, aby nastavené tempo udrželi do konce. Vedení se ujal Bedy, zmizel mi hned v mlze a viděl jsem ho až v cíli (takových ale bylo víc :))

Od svého netrénovaného těla nemohu čekat zázraky, ale jsem překvapen, že za mnou jsou asi 4 závodníci. Chrtí tempo se projevuje a musím zvolnit, takže až na Petru dou všichni přeze mne. To zas bude debakl...

Před startem asi čtyřirát vysvětluji, kudy se běží a popisuji kritická místa. "Kousek za spodní stanicí vleku je vracečka zpátky - doprava. Když doběhnete na sjezdovku, jste špatně a musíte se vrátit!!!"

nebylo to zadarmo

Karviňáci mají Makyho, my máme Brunka. Se sluchátky na uších a klapkama na očích běží stále vpřed. Na křik nereguje. Česťa teda běží za ním ať se neztratí navždy.

Tímto manévrem jsem stáhl náskok Bruna a Česti.

Zjišťuji, že mé běžecké tempo je stejně rychlé jako chůze, tož se nebudu trápit během, ne? Takže volím indiánský běh. Jdu než mi klesne tepovka na 175, pak běžím než mi je na tyčku (190) a zase jdu. Tímto stylem se stále k někomu blížím a zase se od něj vzdaluji. Aspoň to není fádní.

bedna a brambora

Tato strategie je jaksi úspěšná a já pomalu míjím pár závodníků, Bruno asi přepálil tempo při návratu ze slepé uličky a tak ho nechávám za sebou. V dáli přede mnou vidím Česťu.

mohlo by být i líp ...

Sedlo. Česťa tak 15 m přede mnou stále bez přestání běží svým tempem. Když se hřeben trochu položí, běžím a jdu před něj. V kopci očekávám, že mi to vrátí, ale nic, taky jde. Hm. Asi nějaká nová strategie. Sbírá síly na cílovou šponu. Mě nezbývá než pokračovat a doufat, že cíl bude co nevidět. Hřeben je však delší než jsme čekali a navíc v mlze to ještě víc deptá. Teď to je lehce z kopce, to se Česťa určitě rozkutálí a je po mně. Já sotva pletu nohama. A je tu závěrečné stoupání, zatáčka a cíl. Česťa až chvíli za mnou. Bruno Díky Ti :-)

jediná žena - Peťka

Za chvíli je tu zbytek závodního pole a tak velíme k ústupu na chatu. Ta měla být dnes zavřená z důvodu výměny majitelů, ale Zdeňička to zařídila. Čaj, pivo, pokec a slavnostní vyhlášení vítězů. Pak se pomalu sbíráme a jdeme dolů.

Bylo to moc fajn, díky všem zúčastněným a příští rok zase a snad v hojnějším počtu.

Pořadí - muži

1. Bedy - Bedřich Stančík	34:44	min
2. Maky - Marcel Žuška	35:53	min
3. Michal Kurka	36:23	min
4. Martin Helcel	37:24	min
5. Ivan Zedníček	42:15	min
6. Roman Kubiena	43:24	min
7. Česťa - Čestmír Slíva	43:56	min
8. Aleš Kundel	44:23	min
9. Lišák - Petr Liszka	45:05	min
10. Bruno - Bronislav Folwarczný	45:30	min
11. Galis	45:59	min

Pořadí - ženy

1. Doktorka - Petra Guňková

51:59

min

gumové želé bere Maky

nepřemožitelný Bedy

Jak se dostat ke startu?

Kudy se poběží - shora

A ještě jiný pohled - perspektiva

Roman