• P: "Ty Stará, nechceš mě taky někdy vzít na ty ledy, když tak pěkně mrzne? Já už udělám v robotě i 10 shybů."
• M: "Nojono pořád, ale bude ti tam kosa, připrav se na to a v té tvojí nové Josephce lézt nemůžeš, to by ses upek a je to dřina, žádné šolíchání na skalkách a vůbec."
• P: "Ale no tak Stará, víš jak to chcu zkusit, i boty mám"
• M: "OK, víkend v Maltatalu, bereš auto, já seženu další lidi."

A jak Stará řekla, tak se i stalo. Já ohnul rodiče o funglovku Octávečku a Stará sehnala lidi. V Havířově nabírám Bruna, v Hrabůvce tu jeho Žužu, pak počkat do dvou než Stará zapíchne to své vědátorování a hurá po nové, ne úplně hotové, dálnici do Brna.

• B: "Marťas moš dost kvitu?"
• M: "Ty Bruna, ještě jsme pořádně nevyjeli, ty už do sebe tlačíš druhý plech a ptáš se mě na kvit. Jasne že mám, ale zatím nedám, bo mi to zavoní a já musím taky ještě řídit."

kosa na štandu, Bruno dělej

Po chvíli jízdy směr Brno, kde máme nabírat Staníka.

• B: "Marťas, mam tu fajne víno, Müller Thurgau"
• M: "Ukaž?"
• P: "Synci tu to otvírat nebudete, to auto je úplně nové!"
• B: "Klíííd, či sem amater?"

PLOP

• M: "Ty Brunek, to nějak divně voní a stejně musím řídit."
• B: "No a co bys chtěl za 49,-Kč, okoštuj."
• M: "Starý, ja si kapke dám, šak řídit budu až za několik hodin. Můžu že?"
• P: "Pro mě za mě."
• M: "Ty Bruna, to chutná tak jak když smrdí pivo!"
• Ž: "Ukaž? Hmmm, víno co voní a chutná jako pivo, to já můžu."
• PIP, PIP, PIP, PIP………. CRRRRRRR!
• B: "Ty Stanik, než dojdeš na tu benzinku, kup ňaka piva, bo nima co pit."

Benzina ÖMV na konci Brna směr Vídeň.

• M: "Ty Brunek, jsme se dohodli mezi půl čtvrtou a čtvrtou a ono bude čtvrt na pět, kurňa kde toho Staníka máš?"
• B: "Marťas klíííd, hele mam fajne halušky, sám jsem vařil, dáš si?"
• P: "Synci v tom autě jíst nebudete, zamastíte sedačky!"
• B: "Přece nejsem žádné čuně. Peťo, nepruď."
• M: "Ty Brunek, víš co by to chtělo po těch haluškách? Ten kalvados co mám sebou. Ty Starý, že to odřídíš celé sám, stejně sem už měl to víno."
• P: "Alkoholik se ozval, ale jo, jen si dej, když máš opušťák od rodiny."

No a takhle vesele jsem teda odřídil celých 730 km až do Maltatalu, kde jsme to zapíchli v 11 v noci u tunelu a šli spát.

tak už to máme za sebou a jedem dolů

Klidnou noc rušily pouze zvuky deroucí se z vedlejšího spacáku, ve kterém Stará trávila halušky se škvarkama a se zelím, notně spláchnuté kalvádosem. Je neuvěřitelné, jak se některé zvuky můžou v tunelu rozléhat. Druhý den ráno rychlá snídaně a že prý nejlehčí co tu je a není to úplně nuda, je nějaký Mitlerer Maralmfall.

dva nejvíc ostřílení borci - ledoborci

• M: "Starý, ten začátek dáme solo, to je lehké."
• P: "Ty Marťas, ja to budu mít podruhé v životě v rukách a koukej, Brunek Žužu jistí."
• M: "Ty nejsi Žužu, hobluj ať nám nikdo nedýchá na paty."

Někde v horních partijích, že prý to je WI3+, no to chci vidět jak vypadá taková 5 co nás čeká na konci.

• B: "Stanííík, ja se nějak bojim, ja si na chvilu sednu jo? A asi budu trochu víc vrtat."
• S: "V pohodě, není čas na přílišné hrdinství."
• M: "Ty Brunek, proč to vrtáš co metr a půl? To ti ty šrouby dojdou hodně brzo. Nebo z toho snad velký yosemitský bouchač dělá hakůvku?"
• B: "Kurde dělají se strašné koláče a já se děsně bojím"

uzenina, baby a chlast, to by jim šlo

Pod poslední délkou.

• M: "Tož synci, kdo to teda natáhne? Má to být za 5 až 5+, já to naposled lez tak před 7 roky na druhém a odseděl jsem to."
• B, S, P, Ž: "No přece ty, už ti chystáme šrouby."

Asi po 20 minutách napjatého ticha se z hůry ozvalo.

• M: "Starý je to v řiti, málem sem šel dolů, v posledním kroku mi zas křáplo v tom koleni, bolí to jak čert, já si tam snad něco urval."

trocha umění

Jak ten simulant slanil, tak si to Staník s Brunkem dali každý dvakrát na druhém a jelo se dolů. Řek bych, že Staré se to dvěstěpadesátimetrové slaňování moc nelíbilo, ale ani necekla. Silná to žena!

Večer jsme se ubytovali na statku, měli jsme štěstí, akorát dva pokoje byly volné. Po očistě, kterou Stará kvitovala slovy "Myju se doma, tady nemusím" a večeři, kterou jsem pro maroda uvařil, jsme lehce popili a šli na kutě. Ráno Stará prohlásila, že nikam nejde, že si bude radši číst a poslala nás na Columbus, že prý si dáme do těla. Krásné! Já i Žužu jsme to dali TR v kuse a z toho jsem měl vážně radost. Po návratu na statek zjišťujeme, že Stará přečetla skoro celou knížku a dopila všechen kalvádos, což nasralo hlavně Brunka. Ale z tajných zásob vytáhl ještě jednu flašu od těch dvou pánů Müllera a Thurgaua za 49,- Kč a bylo mi jasné, že i zpátky to celé řídím sám.

Zpáteční cesta ubíhala rychle a hned za hranicema nám ji ještě zpestřila Stará, kdy stlačila tři sendviče z benzínky a pak ji až do Brna natahovalo a osazenstvo zadních sedadel uzavíralo sázky kam to hodí. Doma jsme byli před půlnocí. První velké ledy hodnotím velice pozitivně a pokud se Stará dá dokupy, tak snad ještě tuhle zimu vyjedem.

Za osádku Oktávečky ve složení Brunek, Zuzka (Žužu), Staník, Martin (Stará) Stolárik sepsal Peťa (Starý) Ulrich.