Maky o Velikonočním pondělí: "Tak co Stoly, jdem Kruh za kruhem?", Starý: "Robine, jdem rum za rumem?", Robin: "U obou máme jednu jistotu, můžem se pěkně dojebat, ale v tom druhém jsem si jistější…"

Kam o Velikonocích… No to je jasné, vezmem jeden až dva dny volna a fičíme do Paklenice nebo Arca… Týden před Velikonocema - aha, Maky volno nedostane, všichni v KKčkách přezouvají kola jak urvaní. Tak tedy Osp nebo Labáky. V Ospu bude k nehnutí, tak los padá na Labské pískovce. Do poslední chvíle má jet i Bruna, velký to nejen Yosemitský lezec, ale i znalec Labáků, tak nám snad něco vyradí… Aha, Bruna nedává školu, bakalářku, zkoušky, či co a nejede. Tak aspoň pár poznámek do průvodce a můžem vyrazit a čím dřív, tím líp.

Domluva, že vyjedem v pátek kolem osmi večer se zdá reálná, tak se sbalit a čekat. O půl deváté SMSka "Jedem ve 22:00". Tak přece nenechám Starého, který už půl hodiny iniciativně stepuje na parkovišti, čekat takhle navečer další hodinu a půl. Zajet pro něj byla otázka 5 minut a čekání do 22:30 u půl litru rumu uteklo docela rychle. Jelikož se ode mne výjimečně nečekalo řízení, tak jsem tentokrát zaujal Brunovu taktiku, před cestou se pořádně umrtvit, ať to pak rychleji v tom komatu uteče. Skoro to vyšlo, ale v autě byla slina, přidal se i Robinek, tak umrtvení nastalo teprve po dalším vypitém půllitru. A kdo že teda na ten druhý konec republiky vyrazil? Majitelé auta a turisti Tonda s Veronikou, majitelé roztomilého pejska Štepka s Makym, majitel dalšího litru rumu Starý, majitel sliny Robin, roztomilý pejsek a já. Že nás bylo nějak hodně? Však nám taky v té Alhambře bylo docela těsno.

Půl šesté ráno, normální lidi v sobotu spí, my přijíždíme k Belvederu. Tak zalehnout a aspoň na chvilku ještě zalomit v pohodlnější než skrčenecké poloze. Vstáváni za 3 hodiny není úplně příjemné, ale když ono je tak krásně. Rozumně vše přebalit (majitelé auta nás až do pondělka opouštějí) a na pohodku se kolem jedenácté vydat omrknout to zdejší lezení. Lidí ve skalách tak akorát, většina ovšem v Brunou doporučených cestách. Maky se odhodlává a pod Velkou baštou nalézá do "Ligy neregistrovaných". Chvilku na něj koukám, pak koukám do průvodce a rozhoduji se k vyzkoušení cesty "Podivnej pták". Pod prvním se klepu jak ratlík, ke čtvrtému to jde a pak je problém. Zkouším, sedím, zkouším, odskok, zkouším, letím… No nic, tohle nedám. To nám to pěkně začíná - pytel hned v první cestě, ale zase 30 m nad zemí. To už by byly na Sulově vylezené dvě cesty… :-) S Makym si cesty prohazujem, já mu vysvětluju problém "Ptáka", on říká, že si v "Lize" chrochtal. Tak teď si já chrochtám v "Lize" a Maky věší pytel v "Ptákovi" ve stejném místě jako já. Pohled na hodinky, kurňa to to letí. Do další cesty se už ani moc nechce, no to jsou výkony. Jdem na Belveder, však na zahrádce bude taky dobře… :-)

Neděle, vstáváme o půl deváté a do skal opět v jedenáct. Lidí trochu přibilo, no jdem zase kouknout pod Bašty. Dnešní morálka je ještě horší než ta včerejší. Naráz kolem proběhne týpek, půl těla od hlíny a jehličí a celá ruka od krve. Za chvíli běží zpět se slovy: "…no ty krávo, když chci lízt tak potřebuju lano, nééé…" Pak proběhne s lanem a během pěti minut už zase kluše do kopce kolem nás a bručí si: "…já jsem ale píííča, sem si zapomněl sedák…" Když probíhá potřetí se sedákem, tak se zastaví a vysvětluje: "Asi ze mě máte trochu dejavu, co? No my včera trochu zakalili. Já jsem ještě úplně namol. Oni do tý trávy snad museli přidat hašiš, nebo že by to bylo těma rumama?" A zmizel… My sice moc nezakalili, ale do lezení se nějak nechce jak jsme viděli tu jeho ruku. No co, v průvodci vybíráme "Úklidovou četu" a všichni se v tom pěkně vytrápíme. Konečně je volná Malá bašta s úžasnou cestou "Hezká Ina". Maky i já si ji vychutnáváme na prvním. Škoda, že už není čas na to vyzkoušet i "Hezkého Alfréda", no tak snad příště. Na Belveder se vracíme až za tmy, hospoda už skoro končí, no ještě že máme ten rum. Do tří do rána hrajem STUPIDO.

Soutěžní otázka: Má to čtyři nohy, stojí to na osmi podstavcích a pod ocasem se tomu houpe něco růžového (odpovědi třeba do diskuse)… :-)

Nevím jak to děláme, ale zase vstáváme o půl deváté a vyrážíme v jedenáct. Majitelé vozu bohužel naplánovali odjezd už na jednu hodinu po obědě, tak jen chvilku blbnem přímo pod Belvederem ve dvou cestách a pak už jen rychle k přívozu, všechny bebechy nacpat do auta a v nejbližším Tescu hned v Děčíně ještě koupit Myslivce, ať to rychleji utíká…

No a nakonec ještě něco pro číslaře (i když tady to žádná velká čísla nejsou):

• Liga neregistrovaných … VIIb
• Podivnej pták … VIIc (pytel u čtvrtého)
• Úklidová četa … VIIb
• Hezká Ina … VIIc
• Chodí pešek okolo … VII
• Saša jede … VIIIa

HORE ZDAR, Stoly