Prvomájové pískání (1.- 3.5.)

Martin "Stoly" Stolárik, Maky, Marek, Štěpka, Toncek, foto: Maky

První máj byl lásky čas a Ádr zval ku písku hlas... Ale nalejme si čistého vína, co bychom my, odchovanci slovenským, rakouským a nedejbože italským či francouským vápnem dělali v Ádru. Ale přece jen červíček hlodá, tak proč nevyrazit na výlet do toho nádherného kraje Polické pánve (však do stařešinama zatracovaného Höllentalu stejně jedeme příší týden :-) ).

A tak vyráží ve čtvrtek z Havířova přes Polsko dvě natěšená auta vstříc, pro běžného překližkového lezce ne už zcela běžnému, dobrodružství. Vědomi si toho, ža v Ádru se letos smí lézt nezvykle až od 4.5. (jaké bylo mé rozčarování, když jsem v neděli večer zjistil, že vyjímka nakonec přece jen vešla v platnost už 1.5.) vyrážíme za lezením (a podotýkám, že bez mádža) na Křižák. Oproti Ádru, kde člověk při hledání prvního kruhu chodí s hlavou vyvrácenou až ho za krkem bolí, je to téměř "sportovní" oblast. A tak se celý pátek a sobota nese ve veselém duchu "lehkého pískového opojení", kdy v partě pěti lidí dobýváme pískovcové "věže" Křížového vrchu. Bavíme se, bojíme se a lezeme. Žádná velká čísla, nikdo si na nic nehraje, každý je rád, když ho cesta pustí až na vrchol. Hlavně že je veselo při tom prazvláštním vertikálním pohybu, obvzlášť když je kruh, nebo dokonce jen provázané hodiny či pofidérně založený uzlík někde hluboko pod nohama. No a večer, když opadne nápor polských turistů a všude je ticho a klid se člověk vydá i do pískovcového Eldoráda, do toho neskutečného skalního města Adršpašských skal, kde se jen chodí, nevěřícně a pokorně kroutí hlavou nad lezeckým uměním Mocana či Cigána a hledá se (někdy marně) první kruh...

Nejsem první kdo říká, že se písek zadře nejen pod nehty ale i pod kůži a myslím, že naši malou partičku to bude do tohoto kouzelného Broumovského výběžku stále znovu a znovu tánout a nakonec přece jen dojde i na ten mýty opředený Ádr. Ale i kdyby ne, máme přece Křížák, Ostaš a Broumovky a k Ádru pořád můžeme vzhlížet jako ortodoxní muslim k vytoužené Mekce...

Tož kurnik, teď mi došlo, že během celého vyprávění nebyla žádná zmínka o rumu. Jak je to možné??? Jak je vidět, krásný pískařský výlet se dá prožít i bez rumu. Obvzlášť, když člověk přijede domů a na tom svém Bludovickém kopcu ho čeká prvomájová nedělní vaječina, kterou řádně spláchne Myslivcem... :-)

No a kdyby někoho přece jen zajímalo, co jsme vylezli (tentokrát to ani pro ty číslaře není):

Kužel

  • Severozápadní stěna VI
  • Údolní direttisima VIIb

Podzimní

  • Severozápadní stěna V

Podsvětí

  • Kakofón VIIb

Pevnost

  • Údolní komín III
  • Logická závilost VI
  • Černobyl VIIa

Kruhová

  • Sokolík V
  • Muchy lapka VIIb

HORE ZDAR Stoly...