27. 10. - 1. 11. 2009 - Bruno, Víťa, Roman

Původně jsme měli jet (letět) s Pištou, ten však kvůli práci (jak jinak) musel svou účast zrušit. Zbyli jsme tak tři - Víťa, Bruno a já. Z toho jasně vyplývalo, že se v prostoru a čase budeme přemisťovat Sketchem. Jak Víťa rád dodává, jezdit s dobrým autem je nuda, se Sketchem je to neustálé očekávání věcí příštích, které dodávají výletu na dramatičnosti.

Všichni mají času dost, tak vyrážíme už po jedné. Cestou se rozhodujeme, že se na dva dny kouknem do Cereda, kde nikdo z nás ještě nebyl a pak se přesunem do Arca, za lezením a nákupy. Cestou se již poněkolikáté utvrzuji, že o ekonomické jízdě Víťa neví zhola nic. Jen co jsme vyrazili, Bruno do sebe kopne 3 piva a upadne do kómatu. Sám tomu říka strategie pro dlouhé přesuny. Ve dvě ráno jsme tam, nemůžeme najít pruvodcem avizované parkoviště a tak leháme prostě někde.

Víťa v Cimici Civili 6c+/7a

Ráno se všechno najde a tak hurá do skal. Charakter jiný než v Arcu. Je tu spousta krápníků a převislé lezení. Taky jsme slyšeli, že je to tu tvrdé. I když Víťu tipujeme, že jen co uvidí ty nádherné cesty, vrhne se do nějakého velkého čísla, překvapuje a do všeho dává jen dva pokusy. Ale žádné přelezy se nekonají, ani u jednoho z nás. Ale lezení pěkné. Bez trika.

Smráká se brzo, o půl páté balíme a jedem do městečka na vodu a víno, které má zpříjemnit velmi dlouhé a chladné večery. Dnes dávámé tři flaše. Já teda jen sekunduju, na pití jsou tu ti dva.

Supercanna - 7b/b+

Ráno je opět kosa a ze spacáku se nechce, ale krapasy volají. Víťovi se na dva pokusy nedaří nic přelézt a padá vždy těsně pod řetězem, ale vzhledem k jeho povaze je velmi klidný. Je tu prostě už jen na dovolené. Já si vybírám krásnou cestu po krápnících zakončenou střechovitým převisem. Těžké, ale nádhera. Tak si to dává i Víťa. Padá pod řetězem.

Graffiti nel cielo - 7b

Brunovi to nějak nejde, a hlavně nemá vůli, tak to balí dřív, jde si vařit kávičku. Dny jsou krátké a tak nás soumrak vyhání ze skal. Čeká nás nákup vín, večeře a pohoda při konzumaci dalších třech flaš.

Pátek, den restu a přejezdu do Arca. Dopoledne se ještě jdem podívat na zdejší přírodní zajímavost - Ponte di Veia - přírodní skalní most s jeskyněmi, již pradávno obydlenými. Cestou v jednom kuse kopeme do všudypřítomných pazourků, které tady těžili už ti pračlověci. Nedaleko je restaurace a parkoviště s tankem, z kdo ví které války. Při zpáteční cestě fotím a tak přicházím k autu později a již vídím, že jsem odsouzen k řízení naší autokáry. Ta, světe div se, zatím stále drží, za což jí patří velký dík.

Pointe di Veia

Po příjezdu se u Laga koupeme, teda jen já, ti dva špinavci nemají morál a tak na mě koukají s plechovkou piva. Následně jedem nakoupit do supráče, jak jinak, víno. A pak na nákupy. Víťa lezečky, Bruno lano, já nic. Podařilo se a tak můžem na pravou pizzu. Pak už jen přejezd na místo spánku, otevřít vínko a při svitu lampičky klábosit.

Bassilandia - jeden z mála krápníků - Víťa v Extraterrestre 7a

Našim sobotním cílem je sektor Bassilandia, kde jsem ještě nebyl, protože tu jsou spíše těžší cesty. V průvodci psali, že tu jsou krápníky a tak jsem čekal mírně převislou skálu. Omyl. Maximálně tak kolmé a krápníků tu je jen pár a to doslovně. Ale i tak tu je pěkné lezení. Fotím Víťu v místní krápníkové lahůdce Will Coyote. Víťa se tak stává, jak sám říká, mediální mrdkou výletu.

Víťovi se nějak rozjely jeho Katany a už pro ty italské špageťáky, co neumí udělat pořádné lezečky, nemá slušného slova.

Bassilandia - Víťa v Extraterrestre 7a

Nedělě a konec výletu je tady. Jedem do La Vely, kde pravidelně končíme. Bohužel jsem nedomyslel, že v listopadu tu slunce přestává svítit už hodně brzo a tak nám mrznou ve stínu prsty. Víťu to ale nezastaví, nechce jet domů bez zářezu. A daří se - 7b OS a 7a/b OS. To zas v žebříčku poletí vstříc malým pořadovým číslům. Bruno to bez motivace klasicky balí dřív. My ještě po jedné cestě a vzhůru domů.

Bassilandia - Will Coyote 6c+ - Roman

Cesta zpět probíhá v poklidu, jen kolem Mnichova je mlha jak u Rákosníčka. Správně. Jedeme netradičně, protože Bruno potřebuje hodit do Strakonic kvůli práci. V osm vyhazujeme Bruna ve Strakonicích u komína a pokračujem domů, kam nás Sketch bezpečně dopravil v jednu ráno. Ještě jednou - velký dík.

Tož tak. Ještě je před náma jeden svátek, tak snad to nebyl úplný konec sezóny.

Roman