Škarohlídi říkali, že na tři dny je to málo, ale teď vím, že je to tak akorát.

Alesh to plánoval od zimy a já tam chcu furt, tak jsme to dali dohromady. Po minulém víkendu v Adlitzu jsme naočkovali motorizovaného Pištu a doplnit jeho auto bylo hračkou. Ve čtvrtek se posouvá plánovaný odjezd kvůli Brunovi, musí odevzdat bakalářku na studijním, a ve tři hurá na tisíc kilometrů silnic a dálnic čtyř zemí.

slunce, skály a sníh

Ráno nás čekají krásné pohledy. Na parkovišti rozkvetlé ani nevím co a na okolních kopcích stále ještě sníh. Kontrast se ještě umocní odpoledne, kdy je na slunku fakt vedro.

Jet do Arca a nic si nekoupit, to snad ani nejde. Takže vzhůru na nákupy. Po obhlídce zboží a cen jdem na to. Aleshe v nových fajvtenech na cestě vzhůru už nic nezastaví. Navíc ve stejných sedácích vypadáme jak bratři v triku. K tomu lano a můžem lézt.

dva hrbáči nad průvodcem

Po telefonické domluvě s Pištou se setkáváme ve městě a společně jedem vstříc novému sektoru (rozuměj, tam kde jsme ještě nikdo nebyli) Red Point Wall. Má tu být stín. To sedí, což se nelíbí Evičce. Krásné krápníky, lišty, bočáky a tak v kolmé či mírně převislé stěně. Jenže po týdenním dešti (o 200 km jižněji jsou povodně) je to většinou vychcané. Nejlehčí suchá věc je za 7a. Sedím u každého. Na rozlez ideál. Bruno s Aleshem jdou jen TRŽ. Vedlejší sektor, kde je zbytek, stojí za prd.

veselá kopa Lucaso, vždycky něčím překvapí

Jedem jinam. Osvědčený Sisyphos. Cestou nás sleduje Pišta alias auto s rakví. Je tu stín a spousta lidí. Tak něco volného najdem a vylezem. Robin po dnešních úspěších prohlašuje, že to jde v pohodě a zítra nadešel čas stát se lezcem 7a-ček.

Večer při pivku, lajně, medvídcích a veselé trávě příjemně zakončí nádherný den.

konečně disciplína, ve které Bruno může vyniknout

Sobota. Sektor Il Giardino delle Occasioni Perdute. Kupa lidí. Po rozlezení utíkáme do kousek vzdálené La Finestry. Ani noha bo nejlehčí je tu 6c+. Zřejmě to tu dělal dost slušný oddíl, neb sedím, kde se dá. To posléze potvrdí i příchozivší Němci. Tož to su klidnější. Ale Pišta vedle mě stoupá jak dým a onsajtuje 7a. Gratulace. Alesh padá a jak je jeho zásadou (jsem o ní do teď nevěděl) podruhé už to nejde. Mirek to napodruhé dává - jeho první 7a. Ta Karviná - to sú borci.

po lezeckém dni je nutné doplnit jonty a vitamíny

Lucaso nám ukazuje svůj nový lezecký deníček, kde první dva zápisy (včera a dnes) je napsáno: "Nic" a "Zase nic". Robin to s těma 7 áčkama nepřehání a s rozvahou nás sleduje v poloze vleže za vydatné pomocí Lucasa a demotivovaného Brunka. Po lezení se jedem vykoupat do Laga. Na OS to dává pouze Alesh, ostatní do toho nejdou.

naši bouchači

V Itálii se musí na pizzu. Trocha nervů s italskou obsluhou, ale dočkali jsme se. Pivo je drahé, tak jen jedno a zpátky na tábořiště. Je dost pozdě a brzy uléháme.

Aleshovy vrásky v Scarabeovi - 6b+

Neděle. Třetí den modro. A tak to má být. Pišta z několika možností vybral La Velu. Času nezbývá mnoho a tak rychle, rychle. Dnes je to Lucasův den, konečně zapisuje do deníčku. Ostatní nic výrazného. Něco i nafotíme a ve 2 vyrážíme k domovu. Za 9 a čtvrt hoďky jsme v Havířově. Energy drink ale pořád působí a tak usínám až v jednu.

Bylo prostě skvěle. Hore zdar

Roman

Když to dal Alesh, tak já taky! - Scarabeo - 6b+ -