Oddílovka v Höllentalu aneb do Adlitzu s karviňáky
8. - 10.5. 2009Martin S., Peťa, U., Pišta, Skoba, Mojža, Bratr, Magda,
Galoš, Ivana, Víťa, Dalis, Alesh, Eva, Roman
asi kohosik sledujeme v Monstru
Plánovaná oddilová akce v rakouském Hollentalu a Adltizu v rámci 30. výročí založení oddílu se scvrkla na doprovod karvinských bouchačů v Adlitzu.
Díky nedorozumění s Mojžou je mi opět ctí vézt nejlepšího lezce na světě Aleshe. Na cestě nás doprovází Galoš a spol v červeném mondeu. Pišta, mimochodem druhý nejlepší lezec na světě, vyráží později a v Brně přibírá bratra s Magdou. Stolda s Peťou už jsou na cestě.
Martina lajna chytla a už ju má doma
Říkal jsem si, že lidi odradí relativně špatná předpověď, ale to co jsme viděli na parkovišti po příjezdu, to tu ještě nebylo. Auta prostě všude. Stavíme stany, dáme pivko a spát.
V pátek, ostatně jako každý den, máme namířeno do Adlitzu. Jen Martin s Peťou jdou do Blechmaueru. Středobodem výjezdu se stává cesta Ora et Preaserva. Aleshovi chybí od minula a ostatní se jí nakazí okamžitě. Čekali jsme v Adlitzu davy, ale skutečnost je mnohem lepší. Všichni ti z parkoviště jsou horolezci nebo turisti.
pohodová snídaně
Po poledni se kazí počasí a přichází mnou avizovaných 20% deště. Jsme uvězněni v Monstru. Kromě Ory zkoušíme i Lukase za 8+, vytrvalost po madlech do kopce a na konci vás prověří dvouprstová dírka se špatnýma nohama.
bratři v triku a sedáku - kteří to asi jsou?
Klukům horalům se moc nevedlo. Šli klasický kout. Dvojky před něma i za něma. Po 3 délce Peťovi hlásí jeho zanícené šlachy, že dnes už toho bylo dost a tak se jali slanit. Jen co dosedli na zem, přišla řádná bouřka. Šlachy budiž velebeny.
Na parkovišti se dělíme na skupinu vařící a restaurační, kterou tvoří pouze bohatší karviňáci. Sejdeme se opět u pivka a lajny, kde někteří ohromují ladností a finesami a jiní na tom stojí prvně. Obzvlášť bratr pobavil svou technikou a soustředěným výrazem.
Dalis a jeho pověstné lokty v šestkách na špílplacu
Jo, abych nezapomnel, je tu i Skobička, který kdykoliv vyplní vzniknuvší ticho nějakou historkou či vtipem. Třeba, že Hornická metaxa je eufemismus pro RUM. A když už jsme u Rumu, nelze opomenout dvojici Stoly-Peťa, kteří mu holdují hodně až velmi. Navíc Martin musel dohnat adršpašský rumový půst a tak litřík padnul.
Peťa Ulrich a jeho zánět šlach na Frisbíplate
Sobota. Plán jako přes kopírák. Jen Martin jede na Frisbíplate, kde dávají neúrekom metrov. Počasí je fajn, asi nečetlo předpověď. Včera dal Oru Víťa, dneska Skoba a Alesh. Konečně polezem něco jiného. Zkoušíme ČakBum, ale nad prvním to Alesh balí. Vedle je Fledermaus, úplně jina dimenze osmplusky. To asi nikdy nedáme. Odcházíme jak zpráskaní psi. Naštěstí je tu bratr, jemuž očka září, a že má super osmičku na flash. Alesh už nemá tah na bránu, tak to zkouším já. Dvakrát skoro padám, ale nějak to urvu a je to. Nakonec si zaleze i Dalis, náš nový člen, pár pěkných šestek ve špílplacu. A jedem do základního tábora.
tak dlouho tu jezdíme a ani jsme nevěděli, že tu mají Rotschildovi chatičku
Neděle. Poslední den, do skal jede i horská dvojka. Galošovci mají rest a tak ve skalách jen obzajtují. Po rozlezení je to tu. Skobička a jeho pes. Tento víkend už svou zásadu porušil a tak ho jde zkusit ještě jednou. O publikum nemá nouzi. Po dlouhé a taktické bitvě bohužel padá a tak se všichni přesouvají do Monstru, aby se pobavili při mém pokusu v Lukasovi. Po bitvě, kdy jdou lokty ven, tak tak nepadám ze závěrečného madla.
Skoba a jeho Working like a Dog
Bratr dává svou osmičku RP (zas nějaký bodík navíc), ještě se dolézt v nějakých sedmičkách, kdy Alesh totálně odpadá a jen jistí, a před třetí vyrážíme směr dom.
Takhle to asi bylo, na něco jsem jistě zapomněl, to si přečtěte ve Skobičově článku na karvinském webu. Na to, že to byla oddílová akce, tak ze 14 přítomných byli z oddílu pouze 2 (+ Dalis a snad navrátivší se Peťa). Trochu málo, nemyslíte?
Hore zdar
Roman