Vyměnili jsme původně plánovaný Osp za Adlitzgraben a udělali jsme dobře. To nic, co jsme předvedli, by v Ospu bilo do očí mnohem více :) Osádka vozu vykrystalizovala ve čtyři lezce z karvinsko-havířovských oddílů a Pišta.

Alesh v krásně modrém triku a jeho prokletém 7b

Plánovaný odjezd se klasicky posunul, ale nakonec vyrážíme. Pišta si cestu na nových elektronech pěkně užívá a tak jsme tam celkem brzy. Na místě jsme lehce v rozpacích, jediní Češi jsme my, pak asi 5 aut Maďarů a jinak nikdo. Asi si to všichni šetří na prodloužené víkendy. Abychom zapadli do všudypřítomné maďarštiny, kluci do ní plynule přecházejí, takže už nerozumím nikomu.

V noci je kosa, kterou nečekáme. Ještěže vychází slunce. Po snídani hurá za čísly. Zvlášť Robin se těší na první skalky, neb písek se nepočítá. Po rychlorozlezení se Alesh hrne do Monstru na náš pytel z loňska - Ora Et Praeserva. Ale nacvakat presa mu musím já. Vymyslet taky. A tak jde na to. Cesta je to krátká, jeho pokus ještě kratší.

Já už v neprokleté Ora Et Praeserva

Tak se tam tak motáme půl dne, já to dám třetím nálezem, Alesh nic. Jsem dvorní věšeč presek, teď pro změnu Brunovi do King Konga, kterého opět nedal. Lehce mu to brná na nervy.

Jdem pryč na něco lehkého, ale zalíbilo se mi nějaké 8+, tak jen tak cvičně. Bruno balí vercajk, jeho lezecká morálka je na nule. Ale ono se to zlepší, jak říká, nejpozději v Yosemitech ...

Bruno a Existenzialminimum - jak jinak - zadupal

Objevují se podezřele usměvaví Pišta s Robinem a je jasno. Musím jít vybrat presa z jejich megadlouhé 6-ti metrové 8 mínusky na tři presa.

Po návratu oceňujeme, jak jsme si prozíravě řádně ukotvili stany. Maďarům se quechuácké rychlostany rozutekly po parkovišti. Chudý Havířov vaří, zbytek jde do restauračního zařízení. Pak pohoda při pivku, lajně, medvídkách a debatování o slučování a tunelování oddílů.

Na noc jsme se pečlivě připravili, ale nepřišla, vedro jak cyp. Ráno sbalit a znovu do ohně. Já cítím, že se z mé strany nic velkého dít nebude. A zbytek? Aleshovi cesta odolává, Brunovi taky, Pišta s Robinem zbaběle vaří.

Softvér by byl ale nejde to a nejde

Tak je lepší to zabalit a jet dom. Z Pištovy jízdy je mi trochu šoufl, ale po přátelské pokutě 20 euro od hodných rakouských policistů zvolnil a je mi znatelně lépe.

Snad za čtrnáct dní svou reputaci napravíme.

Hore zdar

Roman