Jarin, Mína, Martin L., Sylva, Bruno

Na první ze dvou květnových svátků jsme se vydali do Labských pískovců. Klasická sestava Já, Jarin, Martin a Mina. Předpověď na p…, ale to nás neodradí. Takže ve středu odpoledne vyrážíme. Při příjezdu nám nebe poseto hvězdami přináší dobrou náladu. Ještě doušek moravské hrušky a s vidinou krásného lezení hurá do spacáku.

Ráno je vše jinak. Nad ránem začalo pršet a vše je mokré. Takže nikam nespěcháme, kafíčko na Belvederu, nějaká ta snídaně a můžeme vyrazit na výlet směr Hřensko. Trochu bloudíme po lese. Naštěstí je s námi stopař Mína. Vracíme se kolem čtvrté. Vše už uschlo tak můžeme vyrazit do skal. Jdeme na nám dobře známe cesty Hezká Ina a Hezký Alfréd. Na rozlez ideální. Já lezu Alfréda a Mína Inu. Nadšeně, že to šlo celkem na pohodu. Hned nastupuji kousek vedle do cesty Americký Sen. Tu bohužel zjišťuji, že morálu nějak chybí. Končím asi ve dvou třetinách cesty. Už je dost pozdě takže se přesouváme na Labskou Stráň na pivko.

Druhý den je pěkně, takže můžeme jít na to. Jdu hned ze startu cestu Kruh za Kruhem. Tu zjišťuji, že kromě morálu o který jsem přišel včera nemám ani vytrvalost. Takže to odsedím, holt na tak dlouhé cesty nejsem zvyklý. Dáme ještě s Martinem Zem Žen a ve čtyři začíná pršet. Tož balíme a jdeme směr hospoda.

V sobotu Martin jede do školy. Ráno je mlha a hrozná kosa. Takže vyčkáváme, až bude lip. Chci lézt cestu Plnou parou vpřed. Bohužel je obsazena. Tak nastává náhradní varianta Pepek námořník. Jak jsem se na to koukal, tak někde v hloubi jsem si přál ať začne pršet. Což se nestalo, tak jsem začal lézt. Fakt nádherná cesta jen to jištění. Zbytek dne jsme už jen tak popolézali. Večer přijel Martin i se Sylvou. Proběhla opékačka na poli, pár pivek a spát.

V neděli jsme už byli nějak unaveni. Mina si dal americký sen, já chtěl zkusit začátek Kouzelníka Žita, ale už jsem neměl motivaci, tak jsem to u prvního sbalil. A relaxoval na sluníčku.

Toť vše Bruno