S Romanem a Riou jsme si udělali prodloužený víkend a tak jsme sedmého ve čtvrtek vyrazili na Brnčálku, leč počasí má být jakž takž. Ač jsme vyrazili ve dvě do bivaku jsme se dostali za soumraku a více méně jsme spali nechráněni před deštěm.

Ria měla nějaké zdravotní potíže a tak se šla projít na Jahňačí štít a my jsme s Romanem nastoupili v osm do Diretky na Malý Kežmarský štít. Nastoupili jsme Weberovkou a po dvou delkách jsme vytraverzovali do Diretky a pokračovali jejím směrem. Počasí drželo a tak jsme si mohli vychutnávat expozice, které tato cesta nabízí. Áčkové místo Roman přelezl čistě a traverz v leže jsme pro jistotu zvládli na čupačku.

O půl třetí jsme začli sestupovat po Německém žebříku a za další hodinku jsme pili zasloužené pivko na Brnčálce.

V sobotu jsme měli naplánovanou Jestřábku, ale počasí nám zkazilo plány a tak jsme za vytrvalého deště odjeli domů.

Cestu jsem vylezl znovu po dvaceti třech letech a musím říct, že neztratila nic na své kráse a náročnosti.

S přáním vylezení krásný cest v Tatrách

Ivan