Bad Gastein 2008/1

31.1. - 3.2. 2008
Bruno, Martin L., Roman


ty tečky, to jsou lezci

Tradičně využívám pololetního dne volna a Martin chce tradičně oslavit narozeniny na ledech, tak jedem. Martin Stolárik zklamal a odřekl s tím, že tam nejsou ledy. Se šeredně spletl. Lepší jak loni. Nenašli jsme za něj náhradu, Ivan brousí lyže, Arnošt léčí zánět v lokti, tak jedem ve třech.

Klasicky jsme na místě v jednu ráno, uléháme vedle auta. Ráno - však znáte Martina a jeho synka - na pohodu. Vyrážíme v devět. Jdu s Brunkem dřív, Martin, že nás dojde. Je tu však prvně, takže se mu to nedaří. Půl hodiny ho bezvýsledně hledám po dolině. Jdem nahoru, kde se potkáváme. Mordor natož Supervizor mě nelákají, navíc ve třech, naplánoval jsem jsem si ho s Ivanem na příště. Je dost hodin, všude plno lidí, takže první délku a půl ze Seidenraupe. Ještě je čas, tak se přesouváme pod Gmsstubenfälle a lezu už pouze jednu délku, o to těžší, řeklo by se gancštajf. Navrtat hodiny a dolů. Ještě se jedem podívat na ledy do Sportgasteinu.


na sestupu z Nálevky

Po večeři se přesouváme do auta, kde začíná večírek s rakouským 80-ti procentním rumem. Ten dostává nečekané obrátky, až na ty konce. Držím se zpátky, o to víc toho zbývá pro kluky. Je veselo a řeší se kde co, padají moudra, lidová slovesnost by s obohatila. Jdem spát, začíná sněžit

narozeninový večírek

Sobota ráno. Chlapcům se vstává těžce. Obzvlášť Burno vypadá na umření. Zpočátku to přikládáme kocovině, ale jak jde čas, asi v tom bude i něco jiného. Včerejší azuro je to tam, sněží. Vyrážíme, jak tušíte, ne moc brzo. Vybíráme si nálevku - Federweiss Fall (4). Plán je, že polezu první délku, doleze Martin, hodíme Brunovi lano na fix a Marťas bude pokračovat nahoru.

umřený Bruno

Plán se bez mého vědomí mění. Martina zřejmě nebaví čekat a tak vyráží jen tak nalehko. Mě dohání, zrovna, když dokončuji štand. Posedí, spočne a pokračuje. Bruno musí za mnou, vybrat vývrtky. Na štandu je fakt na kaši. Naneštěstí je odsouzen dolézt se mnou až nahoru, protože Martin soluje vzhuru a někdo to musí vybrat. Netěší ho to, myslel, že slaní.

Rechter Doppellutscher (4)

Dalo by se říct, že je nečas. Sněží a život nám zpestřují prachové lavinky. Martin mi navíc hodí za krk kus ledu, až se mi zatmí před očima. Martin se ve svém sólu zastavil a medituje.

Cestou mi docházejí expresky, takže mi Martin jednu posílá a druhé jištění dělá z lana. Mám toho tak akorát. Sestup je v pohodě, jednu délku slaňujeme.

Po večeři, kterou Bruno vrhá zpět, jdem na prohlídku města a vodopádu. A nakonec na pivo.

Mordor - příští cíl??

V neděli jdeme kousek za mýto do Sportgasteinu na Rechter Doppellutscher (4). Bruno se necítí, tak jen jistí mě a Martina, já se ho pokouším fotit. Pak jde umřít do auta. My dolezem druhou délku a cestou dolů necháváme lana viset a ještě blbnem v kolmém úseku. Když už neudržíme cepíny, balíme.

Cesta domů je s GPS hračkou a kolem půlnoci jsme doma. Jako již tradičně - na ledech je super.

Hore Zdar

Roman