Partyja se rozhodla, že vznik naší země oslaví v Arcu. Jak už to tak bývá, osádka vozu se neustále měnila, Brunek i nějakou slečnu sliboval a nakonec to dopadlo tak, že do auta k Předsedovi, Evičce, Brunovi a mně přibyla v Ostravě známá mediální hvězda "Kotek" s občanským jménem Mína. A že prý mají točit nový kasovní trhák Skalkaři, a tak že jede vyzkoušet to skálolezení, aby líp vklouznul do role…

Cesta ubíhala vesele. Napravo do sebe tlačil piviska Bruna, nalevo Kotek… Ve Znojmě, že prý aby to utíkalo ještě líp, se kupil Rum, bo ten pry neuškodi. Do Arca jsem jel sportovat a abstinovat, ale jak si to ti dva přes mě furt podávali a pod nosem mi zavoněla ta omamná vůně, tak jsem neodolal a trochu jsem jim s tím pomohl… No, měli jsme koupit litr, co už… : Pánové to zalili ještě jedním plechovým a upadli do komatu. Mi nezbylo nic jiného, než čučet do Rakouské tmy a čekat, až na mě k ránu přijde řada za volantem…

Mistr Kotek, no neni tak?

Nad ránem jsme přijeli pod Sluneční plotny, na tři hoďky to zapíchli do spacáku a pak už, že prý je hezky a jde se lézt. Vybíráme oblast Sysiphos. Roman dává na rozlez 6a, Brunek tlačí řízek od maminky a pivisko… : Akotako polozíme, je však cítit únava po cestě (na něco se ty bídné výkony musí svést) a jedem nakupovat do Arca. Pak už jen najít místo na spaní a dospat ten včerejšek, protože zítra nás čeká Colodri…

Nejdřiv se musi pořadně pojest

Neděle, krásně a do Colodri klušou davy. I v naší cestě se už někdo snaží, tak velíme ústup, však ona tu Colodri bude i na jaře a na Brunkovo naléhání (pořád něco točí o 7a na OS) jedeme do La Goly. Na konci října nic pro mě. Stín, vítr, zima a všechno lehké už několikrát přelezené. Ani zbytek osádky si tady moc v lezení nelibuje, jen Evička je spokojená v zimní bundě a s novým psím kamarádem. Výkony se stále nějak nedostavují, asi přetrénování (další prima výmluva), tak jedem aspoň vyzkoušet ještě jednu novou oblast. Krásné, plotnové, neoklouzané vápno. Jen ten název je nezapamatovatelný. Po lezení zase nakupovat, asi abychom nevyšli ze cviku, po nákupu zajít na pizzu, pak ještě zastávka v Campu ZOO pozdravit Brunkovu nevyvolenou, vypit Brňákům meruňkovicu a pak na další skvělé tajné místo na spaní. Večer dáváme ještě s Brunkem na OS výborný Veltlín (slavíme přechod letního času na zimní - důvod k oslavě se vždy najde) a pak už rychle do spacáků, zítra nás čeká Massone a konečně výkony…

Veltlín na spaní

Na jaře jsem se zapřísáhl, že do Massone už nikdy, protože vše do 7b je ojeté na mramor. No a vida, jsem tu zas. Na rozlez s Předsedou 6a/b. No cosi sa robi, bo i ten vyborovy činovnik u posledniho sedi. Asi skvrny na slunci či co (už nám docházejí pomalu výmluvy)… : Brunkovi to 7a taky pořád nějak nepadá, tak po pár cestách jedem nakupovat do Arca (už nám to docela jde). Večer dáváme s Kotkem na OS už ne tak výborný krabičok za 50 centů a s prvníma kapkama zalézáme do stanu…

Předseda v Massone

Čím víc spíš tím víc spíš - Eviččina filozofická úvaha nad tím, že spíme vždycky téměř 12 hodin a já už vím proč nám to neleze. Jsme prostě přespaní… : Předpověď byla bídná, realita je jiná. Jedeme do San Sira. Během dne se pomalu od západu přece jen zatahuje, odpoledne ještě zkoušíme další novou oblast Cavedine a v lijáku odjíždíme do Arca. Kdo hádal, že jedeme nakupovat, uhodl správně. Počasí se nelepší, tak padá rozhodnutí pro dřívější návrat do naší, zase o rok starší vlasti. Začátek cesty příjemně utíká s třema velkýma krabicema pizzy a pak už jen to několika hodinové trápení na střídačku v zadu a za volantem. V šest ráno jsme doma…

Bruno v San Siru

Jak celý výlet zhodnotit? Kromě několika 6c+ které Roman přelezl OS žádné velké výkony. Zato v nákupech jsme se velice zdokonalili, takže příští víkend můžeme směle naklusat do shopingu a určitě neuděláme ostudu… Shrnuto podtrženo, slovy Kotka alias Míny: "Byl to prostě pěkný KEKEŠ".

CAO m.