První letošní výlet za ledy bylo pro mě díky střevní chřipce velké fiasko, a tak jsem se na pololetní prázdniny o to víc těšil. Sestava se jako vždy měnila až na stabilní koně - Arnošta a mě. Ivan i Milan nemohli, ale naštěstí jsme sehnali Houbu s Koudelem.

Volba padla jednoznačně na Badgastein, kde při letošní zimě jsou ledy jako jedny z mála. Podle zkušeností tu panují teploty o 5 stupňu nižší než všude jinde.

vlevo Vergissmeinnicht, vpravo Nálevka

Ale i tady jaro klepe na dveře, v noci padal déšť se sněhem a ráno je nad nulou. To nás však nemůže odradit. Vyrážíme. Arnošt vybral na rozlezení Vergissmeinnicht 3-4, který jsem už kdysi lezl s Česťou. Kluci jdou s náma. Teplá zima se projevuje v plné síle, led je mokrý, slabý a pod ním valí proud vody. Kluci to po zkusném nálezu hodnotí jako špatné a jdou jinam. My pokračujem. Vybíráme si "nejsušší místa" a nakonec to hodnotíme jaké pěkné.

Arnošt - Vergissmeinnicht 3-4 - 3. délka

Moc lezitelných ledů našich schopností tu není a o ten jediný je tu bitka. Máme vybraný Frederwiess-Fall 4, který okamžitě přejmenováváme na Nálevku. Kluci na něj mají taky zálusk, tak jim ho přenecháváme a lezeme Solospieler 3, který jsme si vyhlédli jako alternativu včera. Taková pěkná tenká glazurka a nahoře nepříjemné lezení po zbytcích ledu se skálou. Ale člověk prý má zkusit všecko a tak to berem jako zkušenost a trénink. Kluci se vrací až za tmy z ledů naproti vlakového nádraží, protože je v Nálevce předběhli rakušáci.

Arnošt - bezejmenný led nad nádražím

V něděli opět mají kluci namířeno do Nálevky a tak my volíme jednodélkový led u nádraží, který hoblujeme nahoru dolů, k tomu ještě fotím Arnošta na sluníčku. Po návratu vyhlížíme kluky v Nálevce, ale nikde nikdo. Domluva je na 3 hodiny, přicházejí ve 4. Takže naskáčeme do auta a hurá domů. Před Slazburgem je zácpa kvůli nehodě a tak domů přijíždíme až po půlnoci.

Hore Zdar

Roman