4. - 7. 3. 2004

Martin L., Česťa

Nejezděte do Maltatalu!!!

No posuďte sami. Je to strašně daleko a strávíte přibližně deset hodin v autě, k tomu ty dálniční poplatky a neustále rostoucí ceny pohonných hmot na světových trzích. Už teď musí být jasné, že je to zbytečné mrhání energií a časem.

I přes několika hodinové utrpení strávené cestováním není zdaleka všemu konec. Ještě vás čekají probdělé noci pod širým nebem při teplotách hluboko pod bodem mrazu, ranní vstávání a nekonečné ohřívání vody na plápolajícím vařiči a konzumace trvanlivých jídel obohacených o emulgátory a umělá barviva.

Gamseck (IV+/4) 1. délka - Česťa

Ani při samotném ledolezeckém výstupu to není lepší. Nástupy jsou krátké a tak se jen zřídka člověk zahřeje. Samotný zahřívací proces nastane až při postupu ve vertikálách nad 60 stupňů. To Vám je zase takové horko, že nevíte co rozepnout dříve. Nic netrvá věčně a ani lana nejsou nekonečná a tak je třeba čas od času vybudovat jisticí stanoviště (tak praví horolezecká příručka). Ale ani s budováním štandu se příliš nepobavíte, pokud se v okolí nachází pevná skála tak v ni jsou navrtané stříbrné nýty a pokud se nachází poblíž nějaký vzrostlejší stromek tak na něm už nejspíše visí smyčka, nebo i několik.

Gamseck (IV+/4) 1. délka - Česťa

Takže stojíte na štandu a už zase mrznete. Tyto útrapy se několikrát po sobě opakují, protože kompaktní zmrzlá voda se zde vyskytuje i 400m v kuse. Po několikadenním masochismu je organizmus kompletně zdevastován. Je zpravidla čas jet domů a tak se opět usedne do přibližovadla a s klouby na rukou i ksichty potlučenými jako po hospodské šarvátce míříme do teplých domovů a komfortu civilizace.

Takže pokud vám můžu něco doporučit - Nejezděte do Maltatalu.

Hore zdar a ledu obzvlášť

Česťa