
Jako vždy se i tentokrát domluvilo ve Vendě, že je třeba někam vyrazit.
Po jistých slevách za poplatky tip padl na Dhaulagirí II 7751 m vysoký.
Dala se do kupy sedmičlenná skupina a vyrazilo se.

Výstupová trasa
Po sedmihodinovém zpoždění na Frankfurtském letišti sedíme v letadle a
míříme do Káthmandú. Po třech dnech, kdy jsme nakupovali zásoby a vyřizovali
nezbytné formality, odjíždíme přes Pokharu do Beni a odtud pěšky šest dní do BC.
Po vyplacení nosičů a postavení základního tábora jsme se hned na druhý den šli
aklimatizovat a o den později začali s průzkumem výstupové trasy do C1. Po dvou dnech
se podařilo najít cestu a postavit předsunutou C1 a o den později ji vybudovat na
správném místě. Dva z nás pokračovali v budování C2 a ostatní se vrátili do BC. Po dvou dnech
odpočinku práce na kopci pokračovala.
Vynášky s 30 kg na zádech byly úmorné. Počasí nepřálo. Každé odpoledne s přesnou
pravidelností sněží a tak se nedaří postavit C2 na správném místě. Do C3 jdeme spodní
variantou, která se pro nebezpečí lavin a seráků ukazuje jako nevhodná. Po postavení
C3 sestupujeme horní variantou a stavíme C2 na správném místě. Sestupujeme do BC. Při
návratu do BC jsou stany pobořené a společenský stan je zničený. Přehnala se tu vichřice.
Po dvou dnech se opět vracíme na kopec a čtvrtý den vyrážíme budovat C4. Silný vítr a
mráz nás vrací do C3 a tak na místě otočky necháváme stany a zásoby. Druhý den se nám
podaří C4 vybudovat. Jsme na vrcholovém hřebeni a je nádherný výhled. Před námi je 4300 m
vysoká západní stěna Dhaulágirí a v pozadí skupina Anapuren. Je to první den, kdy nesněží a
celý den je hezky. Po dvaceti dnech nic moc.
Ráno vyrážíme po hřebeni připravit pozice pro
útok na vrchol. Na hřebeni nás potkává kolmá séraková bariéra, kterou lze obejít zleva, ale
bez možností zajištění a s vysokou pravděpodobností vyjetí laviny (každý den sněžilo).
Vyhodnocujeme situaci za příliš nebezpečnou a rozhodujeme se pro návrat. Za dva dny jsme
živí a zdraví v BC.
Po pětidenním treku kolem Dhaulágirí se v Beni setkáváme s nosiči a přes Pokharu se
vracíme do KTM.
Ivan
|