účastníci: Arnošt, Ivan, Česťa, Roman, Martin, Leoš, Karla, Vašek, Řežo, Honza, Peťa a Věrka Pospíškovi, Mirek a Irena Farní

Dlouho jsme prý nebyli na Teryně, je tam co lézt, a tak bylo rozhodnuto. Jeden srpnový týden strávíme právě zde. Trochu jsme měli obavy, podporované vlastními zkušenostmi, z chatára Miro Jílka. No ale snad to nějak dopadne.

Se slovy není kam spěchat se domlouváme na lidských 8.30 hod a to jen proto, že máme v úmyslu utratit nějakou tu slovenskou kačku v Žilinském Alpasportu, naší oblíbené a pravidelné zastávce v těchto končinách. Arnošt v obchodě zjišťuje, že si zapomněl kraťasy a tak si hned jedny Mammuty kupuje, vylepšuje to Camel bagem a Česťa přihazuje do košíku dvě nafukovací karimatky. Krása, bez DPH ta částka vypadá hned líp.

Sraz s druhým vozem na konci Žiliny je odložen z důvodu přespířliš rychléhu úniku stlačeného vzduchu z jedné z pneumatik. Aby toho nebylo málo, za Žilinou je zácpa, takže se do Smokovce dostáváme dost pozdě.

Nejsem z nejrychlejších a tak dorážím až mezi posledními. Na chatě nás čeká překvapení, Miro někde založil naši objednávku a přesto, že jsme v někdy v dubnu zaplatili zálohou 12 000 Kč, pro nás nemá místo. Je z toho trochu vedle a se slovy:"Osem rokov som tu chatárom a toto sa mi eště nestalo. Sorry chlapi, dajako to vyriešime" se nám omlouvá. S klidem čekáme na Arnošta, který si ho, jak doufáme, vychutná a dá mu co proto. Bohužel příchozí Arnošt je fyzicky na dně, takže se na žádný silnější odpor nevzmohl. To se však hnedle ukázalo jako zásadní chyba. Miro se rázem přestal chovat, jako ten, kdo udělal pěkný průser.

Ivan nebo kdo si chtěl, po túře notně dehydrován, uvařit čaj na svém VARu, což právě příchozího Mira rozlítilo neb "Otvorený oheň v chate nie chalani, toto sme si nedohovorili, chcel by som tu zostať chatárom eště ďalších osem rokov" (My ne; pozn. autora). Moc jsme nechápali, že za 20 SK denně, o půl metru vedle, je propan-butanový vařič, od kterého žádný požár nehrozí. Za to asi můžou ty tvrdé, snad azbestové, slovenské koruny.

Dnes budeme spát v kuchyňce, karimatky a deky nám Miro půjčí. Průsvitné karimatky a deka velikosti pro desetileté dítě nám však moc tepla neposkytly a slušně klepeme kosu. Česťa vzpomíná na dvě fungl nové nafukovačky v kufru auta. Až ráno, po této skvělé noci, má Arnošt ten správný slovník, který jsme potřebovali včera.

Miro z nastoleného trendu pozitivním směrem nevybočil. Takže jen ve zkratce. Chata byla vlhká, netopilo se, večeře, hlavně polívky, by byly chloubou každého šéfkuchaře s krédem "Jak nejlevněji". Česnečka hned první večer, to je opravdu zážitek. A tuto příjemnou atmosféru dokreslovala vůně linoucí se ze sociálního zařízení tvořená kombinací lidských plodů a chloraminu ve velmi vydařeném poměru

Naštěstí počasí neobjednával Miro, takže lezecky se nám výlet vydařil. Počasí bylo také přívětivě nakloněno, lezlo se každý den, jen někdy odpoledne sprchlo.

Tak to je mých pár poznámek k silným zážitkům z letošního letního tábora.

Roman

Výčet toho, co jsme vylezli:

    Žltá stěna
  • Korosadowicz - Česťa, Roman, Martin, Ivan, Arnošt, Peťa, Věrka
  • Párákova cesta - Leoš, Karla, Ivan, Arnošt
  • Cagašík - Leoš, Karla
    Malý Ľadový štít
  • Cesta k slnku - Ivan, Arnošt, Honze, Peťa, Věrka, Leoš, Karla, Vašek, Řežo, Česťa, Roman, Martin, Mirek
    Ľadový štít
  • Brnčalův pilíř - Česťa, Roman, Vašek, Řežo
  • Ľavé vhlbenie steny - Česťa, Martin
  • Kriššak, Farkaš - Ivan, Martin, Arnošt, Honza
    Baranie rohy
  • Šádek - Česťa, Roman, Martin, Leoš, Karla
  • Karoušek - Leoš, Karla
Na vrcholu Lomnického štítu


Martin (jistí) a Roman v Cestě k Slnku (Malý Ľadový)